Vzpomínka na Alfreda Kotáska* 19. 12. 1911 v Ostravě, † 17. 9. 1991 v Praze

V prosinci 2011 vzpomínáme nedožitých 100. narozenin akademika Alfreda Kotáska a připomínáme si i dvacet let, které uplynuly od jeho úmrtí.

Vystudoval v Brně, ale jeho celá odborná kariéra byla spojena s Prahou: Od roku 1936 působil na I. gynekologické a porodnické klinice Univerzity Karlovy; zde prošel všemi stupni lékařské a učitelské kariéry až po jmenování profesorem gynekologie a porodnictví v roce 1960.

V roce 1967 Kotásek převzal po zesnulém profesoru Peterovi vedení Katedry porodnictví a gynekologie dospělých a dětí a Gynekologické a porodnické kliniky tehdejší Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy v Londýnské ulici, kterou vedl až do roku 1984. Alfred Kotásek přišel na kliniku jako manažer s vizí budoucnosti. Soustředil kolem sebe řadu nadšených spolupracovníků, pověřil je systematickým studiem nejpotřebnějších úkolů: gynekologické problematiky od novorozené až po dospívající dívku, výzkumem hepatopatií a infekcí v těhotenství. Rovněž v českém porodnictví dosud nepoužívaná genetická prekoncepční a prenatální péče a ultrazvuková diagnostika „živým obrazem“ byly tematikou, úspěšně řešenou pod Kotáskovým vedením. Závěry výzkumu, zlepšujícími již koncem šedesátých let péči o ženu na úroveň dnes již zcela samozřejmou, byly zaváděny nejen na klinice, ale s podporou profesora Kotáska, tehdy hlavního gynekologa, v nemocnicích v krajích a okresech.

Dalších šest let působil jako profesor-konzultant na II. gynekologické a porodnické klinice LF UK. Poslední rok jeho života byl již poznamenán vážnou chorobou, přesto však, jak mu to jen zdraví dovolovalo, docházel po roce 1989 opět na „svou“ kliniku do Londýnské a věnoval se psaní odborných vzpomínek a pamětí až do své smrti.

Profesor Kotásek se orientoval především na porodnictví, oboru zasvětil veškerou svou vědeckou a publikační činnost. Sám exaktní diagnostik a uvážlivý operatér proslul jako „mistr kleští“. Učebnicemi porodnictví a instruktivní rukovětí „Porodnické operace“ se ukázal být důstojným pokračovatelem didaktického pojetí Pawlíkovy a Klausovy porodnické školy. Již jedna z prvních Kotáskových monografií s poznatky o obávané těhotenské komplikaci projevující se zejména nebezpečným vysokým krevním tlakem, otoky dolních končetin a únikem bílkoviny do moči „Pozdní gestóza“, v době svého vzniku vzbudila mimořádný ohlas. Moderním pojetím zpracování posunula porodnické vědění o velký kus dopředu. Seznam jeho publikací obsahuje 17 monografií a téměř 300 vědeckých sdělení v odborném tisku doma i v zahraničí.

Jméno Kotásek bylo po léta spjato s Československou, resp. Českou gynekologicko-porodnickou společností ČSL JEP. Byl jejím předsedou neuvěřitelných 24 roků (od roku 1961 do roku 1985). Za tu dobu pro ČGPS udělal mnoho prospěšné práce doma a jako člen exekutivy Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) proslavil československé zdravotnictví také v zahraničí. U příležitosti XII. mezinárodního kongresu FIGO, který se konal ve dnech 23.–28. 10. v roce 1988 v Rio de Janeiro, profesor Pinotti, prezident kongresu prohlásil, že profesor Kotásek je trvale zapsán i v očích porodníků Latinské Ameriky. Ocenil jeho mezinárodní zásluhy a uvedl, že tento veliký člověk, veliký porodník neváhal svého času navštívit řadu míst v Brazílii, Argentině a Bolívii, aby se na místě seznámil s tamější vysokou mateřskou úmrtností a pomohl problém řešit. Realizací Kotáskových doporučení a přímou spoluprací s ním klesl neblahý ukazatel i v odlehlých jihoamerických oblastech na polovinu.

Pro mladší kolegy je osobnost profesora Kotáska možná jen legendou. Starší odborníci v české gynekologické obci na něj však vzpomínají nejinak než jako na učitele sice přísného, ale zásadového a lidského. Profesorka Jitka Kobilková vyjadřuje vděk svému učiteli, který stál dva roky po jejím boku na klinice jako profesor-konzultant: Kotáskovo učení jsme plně ocenili, zejména když jsme sami stáli v situacích, kdy jsme museli odpovědně rozhodovat ve složitých situacích jako přednostové gynekologicko-porodnických klinik a oddělení.

Odkaz životního díla profesora Alfreda Kotáska bude jistě dlouho ovlivňovat myšlení i konání všech, kteří ho znali, učili se od něj a spolupracovali s ním, ale i další generace našich porodníků.

Jan Hořejší, Jitka Kobilková, Václav Suk