Respirační potíže u donošených novorozenců, které parametry souvisí s délkou hospitalizace?

Stáhnout PDF English version

Autoři: A. Fotiou ¹ ; P. V. Vlastarakos ² ; A. E. Sfetsiori ³; E. F. Tavoulari ⁴ ; M. Liaska ³; I. Salvanos ¹
Působiště autorů: Department of Neonatology, Helena Venizelou General & Maternity Hospital, Athens, Greece ¹; 2nd ENT Department, University of Athens, ATTIKON University Hospital, Athens, Greece ²; 2nd Department of Pediatrics University of Athens, P. & A. Kyriakou Children's Hospital, Athens, Greece ³; Department of Neonatology, Agios Panteleimon General Hospital, Nikaia, Greece ⁴
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2023; 88(4): 264-272
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2023264

Souhrn

Cíl: Analyzovat respirační problémy donošených novorozenců během prvních hodin jejich života, porovnat parametry související s délkou pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče (JIP) a prodiskutovat postupy perinatální péče, které by mohly zabránit následkům a/nebo snížit související náklady hospitalizace na JIP. Materiál a metody: Retrospektivní revize grafu mezi 31. červencem 2017 a 2. březnem 2018 v terciární porodnici. Chí-kvadrátové testování analyzovalo kvalitativní data. Pro kvantitativní proměnné byl použit Mann-Whitney test. Vícenásobné lineární regresní modely určovaly poměry šancí pro asociace, které byly v jednorozměrných analýzách významné. Výsledky: Bylo studováno 86 dětí s dýchacími problémy. Způsob porodu byl vaginální u 11,6 % a císařský řez u 88,4 % novorozenců. 52,3 % přijatých novorozenců mělo přechodnou tachypnoii a relativně rychle se zlepšila. Novorozenci resuscitovaní (p = 0,004) nebo přijatí na JIP z porodního sálu (p = 0,000) vykazovali větší potřebu podávání O₂. Dvacet novorozenců bylo intubováno, 16 z nich byl podán surfaktant. Infekce (p < 0,05), abnormální rentgenové vyšetření hrudníku (p = 0,022) a závažnost nemocnosti dýchacího systému (p < 0,05) prodloužily neonatální hospitalizaci. Respirační problémy (p = 0,003) a intubace (p = 0,032) přinesly vyšší náklady na hospitalizaci. Zahájení kojení před 3. dnem života (p = 0,031) a podávání O₂ déle než 72 hod (p = 0,036) byly v multivariační regresní analýze významně spojeny s délkou hospitalizace. Závěr: Povinná přítomnost dětského lékaře na porodním sále by optimalizovala oprávněné přímé přijetí na JIP a snížila možnost opožděné diagnózy dechové tísně během rooming-in. Pobyt na jednotce intenzivní péče u novorozenců v termínu by měl být založen na kombinaci diagnostických markerů sepse, jako je prokalcitonin nebo interleukin-6. Je také nutný specifický protokol týkající se podávání surfaktantu u intubovaných donošených dětí. Závažnost nemocnosti dýchacího systému není klíčovým určujícím faktorem výživy kojenců. Informace matek týkající se zdraví kojence a schopností kojení mohou zvýšit míru kojení.

Klíčová slova:

novorozenec – dýchání – tíseň – tachypnoe – JIP

Zdroje

1. Chowdhury N, Giles BL, Dell SD. Full-term neonatal respiratory distress and chronic lung disease. Pediatr Ann 2019; 48 (4): e175–e181. doi: 10.3928/19382359-20190328-01.

2. Reuter S, Moser C, Baack M. Respiratory distress in the newborn. Pediatr Rev 2014; 35 (10): 417–429. doi: 10.1542/pir.35-10-417.

3. Kumar A, Bhat BV. Epidemiology of respiratory distress of newborns. Indian J Pediatr 1996; 63 (1): 93–98. doi: 10.1007/BF02823875.

4. Razak A, Nagesh KN, Karthik G et al. Morbidities in neonates delivered electively at early term. J Obstet Gynaecol India 2016; 66 (4): 248–251. doi: 10.1007/s13224-015-0739-0.

5. Sivanandan S, Agarwal R, Sethi A. Respiratory distress in term neonates in low-resource settings. Semin Fetal Neonat Med 2017; 22 (4): 260–266. doi: 10.1016/j.siny.2017.04.004.

6. Ahimbisibwe A, Coughlin K, Eastabrook G. Respiratory morbidity in late preterm and term babies born by elective caesarean section. J Obstet Gynaecol Can 2019; 41 (8): 1144–1149. doi: 10.1016/j.jogc.2018.11.002.

7. Signore C, Klebanoff M. Neonatal morbidity and mortality after elective cesarean delivery. Clin Perinatol 2008; 35 (2): 361–371. doi: 10.1016/j.clp.2008.03.009.

8. Rowe-Murray HJ, Fisher JR. Baby friendly hospital practices: cesarean section is a persistent barrier to early initiation of breastfeeding. Birth 2002; 29 (2): 124–131. doi: 10.1046/j.1523-536x.2002.00172.x.

9. Al-Wassia H, Saber M. Admission of term infants to the neonatal intensive care unit in a Saudi tertiary teaching hospital: cumulative incidence and risk factors. Ann Saudi Μed 2017; 37 (6): 420–424. doi: 10.5144/0256-7947.2017.420.

10. Foster JP, Buckmaster A, Sinclair L et al. Nasal continuous positive airway pressure (nCPAP) for term neonates with respiratory distress. Cochrane Database Syst Rev 2015; 11: CD011962. doi: 10.1002/14651858.CD011962.

11. Atasay B, Mungan Akın İ, Alan S. Respiratory distress and management strategies in the newborn. In: Aly H, Abdel-Hady H (eds). Respiratory management of newborns. London: IntechOpen 2016.

12. Madar J, Roehr CC, Ainsworth S et al. European resuscitation council guidelines 2021: newborn resuscitation and support of transition of infants at birth. Resuscitation 2021; 161: 291–326. doi: 10.1016/j.resuscitation.2021.02. 014.

13. Soar J, Perkins GD, Maconochie I et al. European resuscitation council guidelines for resuscitation: 2018 update – antiarrhythmic drugs for cardiac arrest. Resuscitation 2019; 134: 99–103. doi: 10.1016/j.resuscitation.2018.11.018.

14. Perkins GD, Olasveengen TM, Maconochie I et al. European resuscitation council guidelines for resuscitation: 2017 update. Resuscitation 2018; 123: 43–50. doi: 10.1016/j.resuscitation.2017.12.007.

15. Soar J, Donnino MW, Maconochie I et al. 2018 international consensus on cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care science with treatment recommendations summary. Resuscitation 2018; 133: 194–206. doi: 10.1016/j.resuscitation.2018.10.017.

16. Olasveengen TM, de Caen AR, Mancini ME et al. 2017 international consensus on cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care science with treatment recommendations summary. Circulation 2017; 136 (23): e424–e440. doi: 10.1161/CIR.0000000 000000541.

17. Monsieurs KG, Nolan JP, Bossaert LL et al. European resuscitation council guidelines for resuscitation 2015: section 1. Executive summary. Resuscitation 2015; 95: 1–80. doi: 10.1016/ j.resuscitation.2015.07.038.

18. Sweet DG, Carnielli VP, Greisen G et al. European consensus guidelines on the management of respiratory distress syndrome: 2022 update. Neonatology 2023; 120 (1): 3–23. doi: 10.1159/000528914.

19. Sweet DG, Carnielli VP, Greisen G et al. European consensus guidelines on the management of respiratory distress syndrome – 2019 update. Neonatology 2019; 115 (4): 432–450. doi: 10.1159/000499361.

20. Tefera M, Assefa N, Mengistie B et al. Elective cesarean section on term pregnancies has a high risk for neonatal respiratory morbidity in developed countries: a systematic review and meta-analysis. Front Pediatr 2020; 8: 286. doi: 10.3389/fped.2020.00286.

21. Pratilas GC, Sotiriadis A, Dinas K. Is high use of caesarean section sometimes justified? Lancet 2019; 394 (10192): 25–26. doi: 10.1016/S0140-6736 (19) 30221-1.

22. Clapp MA, James KE, Bates SV et al. Unexpected term NICU admissions: a marker of obstetrical care quality? Am J Obstet Gynecol 2019; 220 (4): 395.e1–395.e12. doi: 10.1016/j.ajog. 2019.02.001.

23. Hasan YW, Arrar SM. Neonatal and early childhood outcomes of esarean. World J Pharm Res 2019; 8 (5): 479–492. doi: 10.20959/wjpr 20195-14678.

24. Jain L, Eaton DC. Physiology of fetal lung fluid clearance and the effect of labor. Semin Perinatol 2006; 30 (1): 34–43. doi: 10.1053/ j.semperi.2006.01.006.

25. Gordon A, McKechnie EJ, Jeffery H. Pediatric presence at cesarean section: justified or not? Am J Obstet Gynecol 2005; 193 (3 Pt 1): 599–605. doi: 10.1016/j.ajog.2005.06.013.

26. Weir J, Smith S, Soper J. Neonatal resuscitation following elective caesarean section: an observational study. Pediatr Child Health 2015; 20 (5): e71. doi: 10.1093/pch/20.5.e71.

27. Zanardo V, Simbi KA, Vedovato S et al. The influence of timing of elective cesarean section on neonatal resuscitation risk. Pediatr Crit Care Med 2004; 5 (6): 566–570. doi: 10.1097/01.PCC.0000144702.16107.24.

28. Ramaswamy VV, Abiramalatha T, Bandyopadhyay T et al. Surfactant therapy in late preterm and term neonates with respiratory distress syndrome: a systematic review and meta-analysis. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2022; 107 (4): 393–397. doi: 10.1136/archdis child-2021-322890.

29. Betran AP, Ye J, Moller AB et al. Trends and projections of caesarean section rates: global and regional estimates. BMJ Glob Health 2021; 6 (6): e005671. doi: 10.1136/bmjgh-2021-005671.

30. Kim JH, Lee SM, Lee YH. Risk factors for respiratory distress syndrome in full-term neonates. Yeungnam Univ J Med 2018; 35 (2): 187–191. doi: 10.12701/yujm.2018.35.2. 187.

31. Buchiboyina A, Jasani B, Deshmukh M et al. Strategies for managing transient tachypnoea of the newborn – a systematic review. J Matern Fetal Neonat Med 2017; 30 (13): 1524–1532. doi: 10.1080/14767058.2016.1193143.

32. Baker EL, Parker LA, Alissa R. Decreasing admissions to the NICU: an official transition bed for neonates. Adv Neonat Care 2021; 21 (1): 87–91. doi: 10.1097/ANC.0000000000000765.

33. Davies S, Matchett M, Gouk E et al. Reducing term infant admissions into neonatal unit – quality improvement project. J Neonat Nurs 2021; 27 (Suppl 1): 82–87. doi: 10.1016/ j.jnn.2020.07.012.

34. NHS Improvement. Reducing harm leading to avoidable admission of full-term babies into neonatal units: summary. UK: NHS Improvement 2017. Publication code IG 02/17.

35. Antoniou E, Orovou E, Iliadou M. Cesarean sections in Greece. How can we stop the vicious cycle? World J Adv Res Rev 2021; 12 (1): 375–377. doi: 10.30574/wjarr.2021.12.1.0502.

36. Morad EA, Rabie RA, Almalky MA et al. Evaluation of procalcitonin, C-reactive protein, and interleukin-6 as early markers for diagnosis of neonatal sepsis. Int J Microbiol 2020; 2020: 8889086. doi: 10.1155/2020/8889086.

37. Balfour-Lynn IM, Rigby ML. Tachypnoea in a well baby: what to do next? Arch Dis Child 2015; 100 (8): 722–727. doi: 10.1136/archdischild- 2014-306692.

38. Weir J, Smith S, Soper J. Neonatal resuscitation following caesarean section: a retrospective chart review. Pediatr Child Health 2015; 20 (5): e48. doi: 10.1093/pch/20.5.e48.

39. Ozlu F, Yapıcıoglu H, Ulu B et al. Do all deliveries with elective caesarean section need paediatrician attendance? J Matern Fetal Neonatal Med 2012; 25 (12): 2766–2768. doi: 10.3109/ 14767058.2012.703722.

40. Fan HS, Wong JY, Fong DY et al. Association between intrapartum factors and the time to breastfeeding initiation. Breastfeed Med 2020; 15 (6): 394–400. doi: 10.1089/bfm.2019.0166.

41. Serra G, Miceli V, Albano S et al. Perinatal and newborn care in a two years retrospective study in a first level peripheral hospital in Sicily (Italy). Ital J Pediatr 2019; 45 (1): 152. doi: 10.1186/s13052-019-0751-6.

42. Jaafar SH, Ho JJ, Lee KS. Rooming-in for new mother and infant versus separate care for increasing the duration of breastfeeding. Cochrane Database Syst Rev 2016; 2016 (8): CD006641. doi: 10.1002/14651858.CD006641.pub3.