Řešení stresové inkontinence moči u žen operační medotou TVT-S – vztah mezi léčebným efektem operační metody a změnami hodnot ultrazvukových parametrů
The Solution of Stress Urinary Incontinence in Women by the TVT-S Surgical Method – Correlation between the Curative Effect of this Method and Changes in Ultrasound Findings
Objective:
The aims of this study were to compare ultrasonographic findings of the urethra and the tape position and mobility following the tension-free vaginal tape secure system (TVT-S) procedure and to correlate these data with clinical signs of cure and failure of this procedure in the treatment of stress urinary incontinence (SUI) in women. Another aim of our study was to determine indications for particular position of the tape (the “hammock” or “U” position) based on ultrasonographic findings of the urethra and the tape position following TVT-S.
Design:
Prospective, randomized study.
Settings:
Department of Gynecology and Obstetrics, First faculty of Medicine, Charles University and General Teaching Hospital, Prague.
Materials and methods:
Analyses of the position of the urethra and the tape of 85 patients were performed using perineal ultrasonography. The efficacy of the TVT-S procedure was evaluated by cough test and by the International Consultation on Incontinence Questionnaire – Short Form (ICIQ-UI SF).
Results:
Objective assessment by cough test showed that 53 (62%) of our patients were completely dry, and in 32 (38%) patients leakage of urine persisted after the operation. From the US examination and results we can conclude that 3 months after the operation the mobility of the urethra and bladder neck are restricted. A correlation between cure effect and the restriction of the movement of the urethra was found between the position at the middle of the urethra before and after the operation. Subjective assessment of the cure effect of this operation by the ICIQ-UI SF questionnaires (n=81) showed that 39 (48%) of our patients were completely dry and 24 (30%) of patients improved, which means that in 42 (52%) patients leakage of urine persists after the operation. There are differences in the restriction of urethral mobility between the cured patients and those where leakage persisted. The middle of the urethra and UVJ are more restricted in movement in cured patients. We found no statistically significant differences between the US measurements of the position of the urethra of patients with the tape in the “hammock” and the “U” position. The only statistically significant difference found is a slightly higher tension of the “U” tape three months after the operation during the Valsalva maneuver; the median width of the tape in the “hammock” position is 10.1 mm, while in the “U” position it is 8.1 (Wilcoxon test p = 0.0056). There were six patients diagnosed with urgency de novo, without urge incontinence in this series. In seven cases we found vaginal erosion.
Conclusions:
From the US examination and results we can conclude that after the TVT-S operation, mobility of the urethra and bladder neck is restricted. After comparing ultrasonographic findings of the urethra and the tape position following TVT- Secure we can determine that there is no certain indication for placement of the tape in the „hammock“ or the „U“ position. The cure effect for different positions of the tape is similar. In some respects the slightly higher tension of the tape in the „U“ position suggests that this tape position may be preferred in patients with intrinsic sphincter defect (ISD) of the urethra. A comparison of the cure effect of the TVT-S procedure with other tape procedures suggests a lower cure effect of this operation.
Key words:
stress urinary incontinence, complications, TVT-S system, transperineal ultrasound.
Authors:
A. Martan 1
; K. Švabík 1; J. Mašata 1; T. Koleška 1; Rachid El-Haddad 1; M. Pavlikova 2
Authors‘ workplace:
Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
1; EuroMISE Centrum, Ústav informatiky Akademie věd České republiky v. v. i., prof. RNDr. J. Zvárová, DrSc.
2
Published in:
Ceska Gynekol 2008; 73(5): 271-277
Category:
Original Article
Overview
Cíl studie:
Cílem studie bylo porovnat ultrazvukové nálezy pozice a mobility uretry před/po operaci a pásky po operaci TVT–S (tahuprostá poševní páska – bezpečná metoda) a dát do vztahu tato měření a léčebný efekt či selhání této operační metody při léčbě stresové inkontinence moči (SUI) u žen. Dalším cílem studie bylo určit indikaci pro správné umístění pásky (pozice „hammock“ či „U“), založené na ultrazvukovém vyšetření pozice uretry a pásky po operaci.
Typ studie:
Prospektivní, randomizovaná studie.
Pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha.
Materiál a metodika:
Analýza pozice uretry a pásky u 85 pacientek byla provedena pomocí perineálního ultrazvukového vyšetření. Účinnost TVT-S operačního postupu byla vyhodnocena kašlacím testem a pomocí dotazníku ICIQ-UI SF (The International Consultation on Incontinence Questionnaire – Short Form).
Výsledky:
Objektivní vyhodnocení stavu pomocí kašlacího testu prokázalo, že 53 (62 %) pacientek nezaznamenalo únik moči a u 32 (38 %) pacientek únik moči po operaci přetrvával. Z ultrazvukového vyšetření a výsledků můžeme konstatovat, že 3 měsíce po operaci je mobilita uretry a hrdla močového měchýře omezená. Při objektivním hodnocení úniku moči byl nalezen vztah mezi léčebným efektem a omezením pohyblivosti středu uretry před a po operaci. Subjektivní vyhodnocení léčebného efektu operace pomocí dotazníku ICIQ-UI SF (n=81) ukázalo, že 39 (48 %) našich pacientek nezaznamenalo únik moči a 24 (30 %) pacientek bylo zlepšeno; u 42 (52 %) žen únik moči po operaci přetrvával. Zaznamenali jsme rozdíly v omezení mobility uretry mezi vyléčenými pacientkami a pacientkami s přetrvávajícím únikem moči. Pohyblivost středu uretry a UVJ (uretrovezikální junkce) je u vyléčených pacientek omezena více. Nenalezli jsme statisticky významné rozdíly mezi ultrazvukovými měřeními pozice uretry u pacientek s páskou v pozici „hammock“ a v pozici „U“. Zaznamenali jsme pouze statisticky významný rozdíl v šířce pásky v průběhu Valsalvova manévru, kdy páska v pozici „U“ je užší, což znamená, že je více přitažena. Medián hodnot šíře pásky v pozici „hammock“ je 10,1 mm, zatímco u pozice „U“ je 8,1 (Wilcoxon test p = 0,0056). U šesti pacientek byla diagnostikována urgence de novo, bez přítomnosti urgentní inkontinence moči, a u sedmi žen byl nalezen nad páskou defekt stěny poševní.
Závěr:
Z ultrazvukového vyšetření a výsledků vyplývá, že po operaci je mobilita uretry a hrdla močového měchýře omezena. Po srovnání ultrazvukových nálezů pozice uretry a pásky po operaci TVT-S můžeme konstatovat, že není jasná indikace pro umístění pásky do pozice „hammock“ nebo „U“. Léčebný efekt umístění pásky do různých pozic je podobný. Z poněkud většího přitažení pásky v pozici „U“ vyplývá, že toto umístění pásky může být preferováno u vnitřního defektu sfinkteru uretry (ISD - intrinsic sphincter defekt). Ze srovnání léčebného efektu operační metody TVT-S s jinými páskovými metodami vyplývá, že tato operace má nižší léčebný efekt.
Klíčová slova:
inkontinence moči u žen, komplikace, TVT-S, transperineální ultrazvukové vyšetření.
ÚVOD
Zavedení pásek umístěných pod střed uretry změnilo management operační léčby stresové inkontinence moči (SUI). V roce 1995 P. Petros a U. Ulmsten [16] uvedli tahuprostou vaginální pásku (Tension-Free Vaginal Tape – TVT) do chirurgické léčby SUI. Léčebný efekt této metody byl přibližně 84 %. V roce 2001 Delorme použil operační techniku „zvenku-dovnitř“ při suburetrálním transobturátorovém umístění pásky – TOT (the tension–free obturator tape) [4]. Průběh pásky přes obturátorový sval obnovuje přirozenou podporu uretry. Později zavedl nové vedení pásky suburetrálně „zevnitř-ven“ (TVT-O) De Leval [5]. Tyto operační techniky snižují riziko perforace močového měchýře, poškození střev a velkých cév [2]. Retence moči po transobturátorovém vedení pásky byla ve srovnání s operací TVT méně častá. Procento vyléčených se pohybovalo u obou operačních metod (TVT a TOT/TVT-O) kolem 90 až 95 % [12]. Komplikace při a po operaci TOT/TVT-O jsou méně časté, přesto se může objevit bolest v místě vedení pásky, zánět v kožní incizi, vznik abscesu, perforace močového měchýře, krvácení, vulvární hematom, poškození uretry, retence moči aj. [2].
S ohledem na možné perioperační a pooperační komplikace různých typů páskových operací byla do praxe zavedena nová pásková operační technika TVT-SECUR (tahuprostá poševní páska – bezpečná metoda), která používá prolenovou laserem řezanou pásku šíře 1,1 cm a délky pouze 8 cm. Páska je na obou koncích v rozsahu 2 cm pokryta vstřebatelným materiálem z Polyglactinu 910 a Poly–P–Dioxanonu, který umožňuje pevnou fixaci pásky k okolí [13].
Zahnutý ocelový zavaděč, který je anatomicky navržen jak pro umístění pásky do pozice „U“, tak i pro umístění „hammock“, je fixován k okrajům pásky. Páska je umístěna pod střed uretry a v pozici „hammock“ je fixována do vnitřního obturátorového svalu, v pozici „U“ pak za symfýzu do diaphragma urogenitale.
Cílem této studie bylo porovnat ultrazvukové nálezy pozice a mobility uretry před/po operaci a pásky po operaci TVT–S a dát do vztahu tato měření a léčebný efekt či selhání této operační metody při léčbě stresové inkontinence moči (SUI) u žen. Dalším cílem naší studie bylo určit indikaci pro správné umístění pásky (pozice „hammock“ či „U“), založené na ultrazvukovém vyšetření pozice uretry a pásky po operaci.
SOUBOR PACIENTEK A METODIKA
Do klinické studie před plánovanou operací TVT-S bylo zařazeno mezi 13. 9. 2006 a 29. 6. 2007 celkem 85 žen s prokázanou a dříve neléčenou stresovou inkontinencí moči (SUI). Pacientky se smíšeným typem inkontinence moči nebo s rozsáhlým sestupem přední stěny poševní byly ze studie vyloučeny (zařazovací kritérium – podle hodnocení Pelvic Organ Prolapse Quantitative (POP-Q) – stadium 0 nebo 1) [3]. Diagnóza SUI byla v souladu s kritérii International Continence Society (ICS) a sestávala z kašlacího testu, mikčního kalendáře, podrobné anamnézy, gynekologického a standardního urodynamického vyšetření [9, 15].
Kašlací test byl prováděn u pacientky v supinní poloze s náplní močového měchýře 300 ml fyziologického roztoku. Pacientka byla vyzvána, aby zakašlala, a při jakémkoli úniku moči byl test hodnocen pozitivně. Pozitivní kašlací test byl nezbytnou podmínkou pro provedení operace TVT-S. Perineální urogynekologické ultrazvukové (US) vyšetření bylo u pacientek provedeno v supinní poloze přístrojem Acuson 128 XP 10 při užití konvexní abdominální sondy 5 MHz. Močový měchýř byl při vyšetření naplněn 300 ml fyziologického roztoku. Vyšetření bylo před operací a po operaci provedeno v klidu a při maximálním Valsalvově manévru. Před operací jsme sledovali hlavně pozici a mobilitu uretry a hrdla močového měchýře. Po operaci byla naše pozornost zaměřena kromě pozice uretry a hrdla močového měchýře také na umístění a pohyblivost pásky. Pozice horního a dolního okraje pásky, uretrovezikální junkce (UVJ) a středu uretry (stanovený jako bod na uretře ve vzdálenosti 17 mm od UVJ) byly měřeny v sagitální rovině ve vztahu k symfýze. Pozice sledovaných bodů byly určeny úhlem gama a vzdáleností p. Úhel gama byl definován jako úhel mezi osou symfýzy a spojnicí dolního okraje symfýzy a měřených bodů (UVJ, střed uretry, horní a dolní okraj pásky). Druhým měřeným parametrem byla vzdálenost p – vzdálenost mezi dolním okrajem symfýzy a měřeným bodem. Z těchto dvou parametrů můžeme určit kartézské souřadnice sledovaných bodů a z nich pak vektor pohybu uretry a pásky z pozice v klidu do pozice při maximálním Valsalvově manévru (obr. 1).
Všech 85 pacientek bylo operováno v celkové narkóze po aplikaci jednorázové intravenózní profylaktické dávky ampicillinu + sulbaktamu (Unasyn, Pfizer, Italy) 1,5 g. Umístění pásky do pozice „hammock“ či „U“ bylo určeno náhodným losem před operací. Vyhodnocení efektu TVT-S operace bylo provedeno tři měsíce (Ī 1 týden) po operaci, a to objektivně kašlacím testem (vyléčená pacientka = negativní test) a subjektivně pacientkou pomocí dotazníku ICIQ-UI SF [1]. Prvé US vyšetření před operací bylo provedeno u všech 85 pacientek, další pak tři měsíce po operaci u 70 (82 %) pacientek. Osmdesát jedna (95 %) pacientek odeslalo vyplněný ICIQ-UI SF dotazník – včetně jedenácti, které se nedostavily k druhému US vyšetření. Všechny pacientky, které se účastnily naší studie, podepsaly před výkonem informovaný souhlas s touto operací a tato studie je součástí řešeného grantu schváleného etickou komisí VFN.
Statistické vyhodnocení výsledků
Veškerá data byla zpracována a statistická analýza byla provedena ve statistickém prostředí R, verze 2.5.1. Spojitá měření byla shrnuta jako průměr se standardní odchylkou a jako medián, kategoriální data byla shrnuta v absolutních a relativních četnostech. K porovnání změn v důsledku operace a výsledků u různých skupin pacientek byl podle situace použit párový nebo dvouvýběrový t-test nebo Wilcoxonův test. Všechny testy byly prováděny na 5% hladině významnosti.
VÝSLEDKY
Demografická data, základní přehled počtu vyšetřených a typ umístění pásky při operaci TVT-S jsou shrnuty v tabulce 1. Oba způsoby umístění pásky byly téměř rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé operatéry. Objektivní vyhodnocení efektu operace pomocí kašlacího testu ukázalo, že 53 (62 %) pacientek bylo bez úniku moči a u 32 (38 %) pacientek únik moči různého stupně přetrval. Nezaznamenali jsme statisticky významné rozdíly v léčebném efektu operace při umístění pásky do pozice „hammock“ či do pozice „U“. Subjektivní vyhodnocení efektu operace pacientkami pomocí dotazníku ICIQ-UI SF (n=81) ukázalo, že 39 (48 %) pacientkám moč po operaci neunikala a u 24 (30 %) pacientek byl stav zlepšen; únik moči po operaci přetrvával u 42 (52 %) pacientek. Po operaci jsme nezaznamenali žádné zhoršení úniku moči a nebyly též zaznamenány rozdíly v léčebném efektu operace při umístění pásky do pozice „hammock“ či do pozice „U“.
Pokud v následném textu a tabulkách hovoříme o mobilitě jednotlivých bodů, pak máme na mysli délku vektoru pohybu při Valsalvově manévru, tzn. vzdálenost mezi pozicí bodu v klidu a jeho pozicí při maximálním Valsalvově manévru. U každé pacientky bylo US vyšetření provedeno dvakrát – před operací a 3 měsíce (Ī 1 týden) po operaci; mluvíme-li o změně pohybu/mobility, jedná se o rozdíl v mobilitě před operací a po operaci. Výsledky byly vyhodnoceny ze dvou různých pohledů:
- 1. Rozdíly v pozici uretry a pásky mezi pacientkami s páskou umístěnou do pozice „hammock“ nebo do pozice „U“.
Prakticky jsme nenalezli rozdíly v hodnotách sledovaných US parametrů u žen s páskou umístěnou v poloze „hammock“ či „U“. Omezení pohybu uretry a rotace pásky v průběhu Valsalvova manévru jsou podobné (obr. 2). Zaznamenali jsme pouze statisticky významný rozdíl v šířce pásky v průběhu Valsalvova manévru, kdy páska v pozici „U“ je užší, což znamená, že je více přitažena. Medián hodnot šíře pásky v pozici „hammock“ je 10,1 mm zatímco u pozice „U“ je 8,1 (Wilcoxonův test p = 0,0056).
- 2. Rozdíly ve změnách mobility uretry a šíře pásky mezi ženami po operaci kontinentních a ženami, kde únik moči přetrvává. Únik moči byl hodnocen objektivně pomocí kašlacího testu a subjektivním hodnocením stavu pacientkou pomocí dotazníku ICIQ-UI SF.
Z výsledků US vyšetření při objektivním hodnocení úniku moči po operaci vyplývá, že u žen po operaci bez obtíží je statisticky významně omezena pohyblivost středu uretry ve srovnání s ženami, u kterých únik moči přetrvává. Rozdíl v šířce pásky mezi skupinami pacientek s únikem či bez úniku moči není statisticky významný.
Při srovnání výsledku operace hodnoceného pacientkami subjektivně a hodnot zjištěných při US vyšetření vyplývá, že u žen kontinentních ve srovnání se skupinou žen, u kterých únik moči přetrvává, je statisticky významně omezena pohyblivost jak středu uretry, tak i UVJ. Šíře pásky u kontinentních žen v klidu je statisticky významně menší ve srovnání s šířkou pásky u žen s přetrvávajícím únikem moči, tj. u kontinentních žen je páska více přitažená (tab. 2, obr. 3).
U šesti pacientek byla diagnostikována urgence de novo, bez přítomnosti urgentní inkontinence moči, a u sedmi žen byl nalezen nad páskou defekt poševní stěny.
DISKUSE
S ohledem na možné perioperační a postoperační komplikace různých páskových operací (TVT, TOT, TVT-O) byl vyvinut nový TVT-S operační postup, který redukuje invazivitu páskových operací. Studie prováděné na ovcích prokázaly, že fixace pásky k okolním tkáním při tomto operačním postupu je stejná jako při operacích TVT či TOT/ TVT-O [13]. Nový operační postup redukuje riziko možných perioperačních a postoperačních komplikací, množství syntetického materiálu implantovaného do těla pacientky je menší, ale z našich výsledků vyplývá, že léčebný efekt této nové operační metody je nižší ve srovnání s léčebným efektem operační metody TOT/TVT-O.
Cílem naší studie bylo vyhodnotit léčebný efekt tohoto nového operačního postupu a srovnat výsledky US vyšetření – pohyblivost uretry před a po operaci a pohyblivost, umístění a šíři pásky s výsledkem operace [7, 10, 14, 17]. Dalším cílem naší studie bylo určit indikaci pro umístění pásky do pozice poloze „hammock“ či „U“ na základě US výsledků pozice a mobility uretry a pásky po TVT-S operaci.
Z výsledků objektivního hodnocení efektu operace vyplývá, že 53 (62 %) pacientek bylo kontinentních a u 32 (38 %) žen přetrvává únik moči. Subjektivní hodnocení efektu operace pacientkami pomocí dotazníku ICIQ-UI SF ukázalo, že 39 (48 %) pacientek bylo kontinentních a u 42 (52 %) pacientek přetrvával únik moči. Analýza US měření prokázala, že omezení pohyblivosti uretry operací TVT-S je větší u žen po výkonu bez obtíží ve srovnání s omezením mobility uretry u žen, u kterých inkontinence moči přetrvává. Z tohoto vyplývá, že omezení pohyblivosti středu uretry je hlavním efektem této operace a že léčebný efekt operace je založen jednak na mechanické kompresi uretry mezi implantátem a symfýzou, jak je také referováno ve studii Dietze a kol. [6]. Ohnutí uretry hraje také roli v léčebném efektu této operace, ale může se též uplatnit při vzniku pooperačních mikčních obtíží [8]. Obstruktivní efekt operace je přechodný, nastává při zvýšení intraabdominálního tlaku, např. při kašli aj.Stupeň komprese uretry je hlavně určen umístěním a biomechanickými vlastnostmi implantátu (tuhostí pásky) a biomechanickými vlastnostmi okolní tkáně. Z Ngovy studie je však zřejmé, že umístění pásky pod střed uretry není pro dosažení kontinence tím rozhodujícím faktorem. Páska byla v této studii umístěna v různých pozicích, a přesto všechny ženy byly po operaci kontinentní [11].
V naší studii jsme nenalezli statisticky významné rozdíly ve sledovaných US parametrech u žen s umístěním pásky v pozici „hammock“ či v pozici „U“. Statisticky významný rozdíl byl nalezen pouze při srovnání šířky pásky v průběhu Valsalvova manévru, z kterého vyplývá, že páska v pozici „U“ je více přitažena. Z toho vyvozujeme, že umístění pásky do pozice „U“ může být preferováno u ISD (intrinsic sphincter defect) uretry.
V naší skupině pacientek se po operaci objevila u šesti žen urgence de novo, bez urgentní inkontinence moči. Urgence přetrvávala u 5 žen asi 2 měsíce po operaci a pak vymizela. U jedné pacientky urgence menšího stupně ještě trvá a pacientka je léčena konzervativně trospium chloridem. U sedmi žen byl nalezen nad páskou defekt stěny poševní, který byl u menších defektů řešen konzervativně a u rozsáhlejších pak chirurgicky. Chirurgické řešení defektu stěny poševní bylo často spojeno i s řešením přetrvávající inkontinence moči zkrácením pásky.
Z našich výsledků vyplývá, že hlavní komplikací operace TVT-S je přetrvávající únik moči. Naše studie nenašla podstatné rozdíly v pozici „hammock“ či v pozici „U“ (kromě poněkud většího přitažení pásky k uretře při jejím umístění v pozici „U“), a tím nebylo možné jasně stanovit indikaci pro jednotlivé pozice pásky. Jedním z možných důvodů, proč nemohla být tato indikace definitivně stanovena, je menší množství pacientek v jednotlivých sledovaných podskupinách.
ZÁVĚR
Z ultrazvukového vyšetření a výsledků vyplývá, že po operaci je mobilita uretry a hrdla močového měchýře omezena. Po srovnání ultrazvukových nálezů pozice uretry a pásky po operaci TVT-S můžeme konstatovat, že není jasná indikace pro umístění pásky do pozice „hammock“ nebo „U“. Léčebný efekt umístění pásky do různých pozic je podobný, avšak z výsledků hodnocení šíře pásky při Valsalvově manévru vyplývá, že páska v pozici „U“ je k uretře více přitažena a že umístění pásky do této pozice může být preferováno u vnitřního defektu sfinkteru uretry (ISD). Ze srovnání léčebného efektu operační metody TVT-S s jinými páskovými metodami plyne, že tato operace má málo komplikací, ale nižší léčebný efekt.
Práce byla vypracována s podporou IGA MZ ČR, grant NR/9216-3
Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.
Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK
Apolinářská 18
128 00 Praha 2
e-mail: martan@vfn.cz
Sources
1. Avery, K., Donovan, J., Abrams, P. Validation of a new questionnaire for incontinence: the international consultation on incontinence questionnaire (ICI-Q). Neurourol Urodyn, 2001, 20, p. 86.
2. Boyles, SH., Edwards, R., Gregory, W., et al. Complications associated with transobturator sling procedures. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2007, 18, p. 19-22.
3. Bump, RC., Brubaker, BK., Delancey, L. The standardization of terminology of female pelvic organ prolapse and pelvic floor dysfunction. Am J Obstet Gynecol, 1996, 175, p. 10-17.
4. Delorme, E. Trans-obturator urethral suspension: miniinvasive procedure in the treatment of stress urinary incontinence in women. Prog Urol, 2001, 11, 6, p. 1306-1313.
5. DeLeval, J. Novel surgical technique for the treatment of female stress urinary incontinence: transobturator vaginal tape inside-out. Eur Urol, 2003, 44, p. 724-730.
6. Dietz, HP., Wilson, PD. The “iris effect”: how two-dimensional and three-dimensional ultrasound can help us understand anti-incontinence procedures. Ultrasound Obstet Gynecol, 2004, 23, p. 267-271.
7. Dietz, HP., Barry, C., Lim, YN., Rane, A. Two-dimensional and three-dimensional ultrasound imaging of suburethral slings. Ultrasound Obstet Gynecol, 2005, 26, p.175-179.
8. Chene, G., Cotte, B., Tardicu, AS., et al. Clinical and ultrasonographic correlations following three surgical anti-incontinence procedures (TOT, TVT and TVT-O). Int Urogynecol. J Pelvic Floor Dysfunct, 2008, 19, p. 1125-1131.
9. Lose, G., Grifiths, DJ., Hosker, G., et al. Standardisation of urethral pressure measurement: Report of the sub-committee of the International Continence Society. Neurourol Urodyn, 2002, 21, p. 258-260.
10. Masata, J., Martan, A., Klasikova, E., et al. Ultrasound study of the effect of TVT operation on the mobility of the whole urethra. Neurourol Urodyn, 2002, 21, p. 286-288.
11. Ng, CCM., Lee, LC., Han, WHC. Use of three-dimensional ultrasound scan to assess the clinical importance of midurethral placement of the tension-free vaginal tape (TVT) for treatment of incontinence. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2005, 16, p. 220-225.
12. Novara, G., Galfano, A., Boscolo-Berto, R., et al. Complication rates of tension-free midurethral slings in the treatment of female stress urinary incontinence: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials comparing Tension – Free Midurethral tapes to Other Surgical Procedures and Different Devices. Eur Urol, 2008, 53, p. 288-308.
13. Rezapour, M., Novara, G., Meier, PA., et al. A 3-month preclinical trial to assess the performance of a new TVT-like mesh (TVTx) in a sheep model. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2007, 18, p. 173-182.
14. Salvatore, S., Serati, M., Uccella, S., et al. Inter-observer reliability of three different methods of measuring urethrovesical mobility. In press: Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2008, DOI 10.1007/s00192-008-0671-2.
15. Schaefer, W., Abrams, P., Liao, L., et al. Good Urodynamic Practices: Uroflowmetry, Filling Cystometry, and Pressure-Flow Studies. Neurourol Urodyn, 2002, 21, p. 261-274.
16. Ulmsten, U., Petros, P. Intravaginal slingplasty (IVS): an ambulatory procedure for treatment of female urinary incontinence. Scand J Urol Nephrol, 1995, 29, p. 75-82.
17. Yang, JM, Huang, WC. Sonographic findings in a case of voiding dysfunction secondary to the tension-free vaginal tape(TVT) procedure. Ultrasound Obstet Gyneco., 2004, 23, p. 302-304.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2008 Issue 5
Most read in this issue
- Průběh těhotenství při dlouhodobém podávání nízkomolekulárního heparinu pro opakované těhotenské ztráty
- Myomy, fertilita a těhotenství
- Císařský řez – indikace, nebo volba?
- Rizika léčby vaginálních a poporodních infekcí a jejich bezpečnost pro plod