#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Výsledky operační léčby stresové inkontinence moči mini-invazivní transobturatorní páskou z jedné inc


Efficacy of surgical treatment of stress urinary incontinence with mini-invasive single incision sling

Objective:
The purpose of this study is to evaluate the surgical treatment of stress urinary incontinence by the single incision sling Ophira (Promedon).

Design:
Prospective observational study.

Setting:
Department of Obstetrics and Gynaecology, Masaryk University and University Hospital Brno, Brno.

Methods:
Patients with confirmed urodynamic stress urinary incontinence (SUI) were included in the study. Patients with urgent urinary incontinence or mixed incontinence with predominance of urgent folder, patients with insufficiency of internal sphincter of the urethra and pelvic organ prolapse, as well as after previous surgical treatment, patients with pelvic organ prolapse or with other serious pathology of organs of small pelvis were excluded. All patients included in the study received single incision sling (SIS) Ophira (Promedon). The length of the surgery and blood loss and complication was observed. Postoperative observation one year after the treatment was set and evaluated objective and subjective parameters of SUI.

Results:
In the study were 138 patients examined, total of 45 (34.8%) were included. Postoperative observation completed 44 (97.7%) patients. Mean age was 62.3 years. The mean follow-up was 12.9 months, when 40 patients (90.9%) had a negative cough standardized test (CST). Total of 41 patients (93.1%) evaluated the operation as a major improvement by using a questionnaire Patient Global Impression of Improvement (PGI-I). Quality of life scores were evaluated by International Consultation on Incontinence Questionnaire – Short Form (ICIQ-SF). Before the surgery ranged from 14.8 ± 2.5 points, after the surgery 3.3 ± 2.0 which is an improvement of 11.5 ± 3.1 points. There weren't serious perioperative and postoperative complications.

Conclusion:
Our results are comparable with literary data and are correlated with other studies evaluating the effectiveness of other types of SIS. The method seems to be safe and efficient enough. Observing the group of patients will be continued in order to assess the short- and long-term results.

Keywords:
stress urinary incontinence, mid-urethral sling, single incision sling, efficacy, complications


Authors: J. Texl;  M. Huser;  I. Belkov;  M. Juráková;  R. Hudeček;  Petr Janků ;  I. Rejdová;  P. Ventruba
Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN, Brno přednosta prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc., MBA
Published in: Ceska Gynekol 2015; 80(5): 345-350

Overview

Cíl studie:
Zhodnocení operační léčby stresové inkontinence moči mini-invazivní transobturatorní páskou z jedné incize Ophira (Promedon).

Typ studie:
Prospektivní observační studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno.

Metodika:
Do souboru byly zařazeny pacientky s urodynamicky potvrzenou stresovou inkontinencí moči (SIM). Ze sledování byly vyloučeny pacientky s urgentní inkontinencí či smíšenou inkontinencí s predominancí urgentní složky, pacientky s insuficiencí vnitřního sfinkteru uretry a sestupem pánevních orgánů. Dále byly vyloučeny ženy po předchozí operační léčbě SIM nebo sestupu pánevních orgánů či s jinou závažnou patologií orgánů malé pánve. Všem pacientkám zařazeným do studie byla vaginálně suburetrálně zavedena páska typu single incision sling (SIS) Ophira (Promedon). Sledována byla délka operace, krevní ztráta, časné a pozdní operační komplikace. Posouzení efektivity léčby v období jednoho roku od operace zahrnovalo objektivní i subjektivní parametry hodnocení SIM a kvality života pacientky.

Výsledky:
V rámci studie bylo vyšetřeno 138 žen a zařazeno bylo 45 pacientek (34,8 %). Pooperační sledování dokončilo 44 pacientek (97,7 %). Průměrný věk byl 62,3 let. Průměrná délka sledování po operaci byla 12,9 měsíců. Objektivně vyléčených bylo 40 pacientek (90,9 %), měly negativní standardizovaný kašlací test (CST). Celkem 41 pacientek (93,1 %) subjektivně hodnotilo výsledek operace pomocí standardizovaného dotazníku Patient Global Impression of Improvement (PGI-I) jako úspěšnou. Skóre kvality života bylo hodnoceno dotazníkem International Consultation on Incontinence Questionnaire – Short Form (ICIQ-SF). Před operací se pohybovalo v rozmezí 14,8 ± 2,5 bodů a po operaci 3,3 ± 2,0, což představuje výrazné zlepšení (rozdíl 11,5 ± 3,1). V souboru jsme nezaznamenali žádné závažné perioperační a postoperační komplikace.

Závěr:
Naše výsledky za jeden rok jsou srovnatelné s literárními údaji a jsou v korelaci s ostatními pracemi hodnotícími efektivitu jiných typů SIS. Metoda se jeví jako bezpečná a účinná. Sledování souboru pacientek bude probíhat i nadále s cílem vyhodnotit střednědobé a dlouhodobé výsledky.

Klíčová slova:
stresová inkontinence moči, chirurgická léčba, páska z jedné incize, efektivita, komplikace

ÚVOD

Inkontinence moči (IM) u žen je podle definice International Continence Society (ICS) stav, při kterém dochází k nechtěnému samovolnému úniku moči, jenž představuje významný sociální a hygienický problém a je objektivně prokázaný [11]. Prevalence IM je vysoká a stoupá s věkem. V celosvětovém měřítku postihuje 35 % až 50 % ženské populace [9]. Incidence v České republice se udává 350 000 případů ročně [2]. V praxi rozlišujeme několik základních typů IM. Nejčastějším typem IM u žen je stresová inkontinence moči (SIM), která tvoří asi 50 % všech typů inkontinence [2]. K stresové inkontinenci dochází v souvislosti s námahou, kýcháním nebo kašlem [15] a vzniká v důsledku převýšení tlaku intravezikálního nad tlakem uretrálním bez detruzorové aktivity [2]. Rizikovými faktory pro vznik SIM u žen jsou dlouhodobá tělesná námaha, vrozená méněcennost pojivové tkáně a vaginální porod (zejména instrumentální operační porody) [10]. Dále ke vzniku SIM přispívá nedostatek estrogenů v menopauze, chronický kašel (např. u astmatu) či jiná přidružená onemocnění [5]. Mezi rizikovými faktory bývají uváděny také předchozí operace v oblasti malé pánve (především hysterektomie), obezita a kouření [2]. K subjektivnímu hodnocení obtíží lze použít dotazníky kvantifikující dopad IM na běžný život [23]. IM je rovněž často opomíjený problém a pacientky mají mnohdy strach se lékaři s těmito problémy svěřit. Cílený diskrétní dotaz na únik moči by měl být součástí běžné preventivní gynekologické prohlídky s následným odesláním pacientky ke specializované léčbě na akreditovaném urogynekologickém pracovišti [22].

V terapii SIM se uplatňují metody konzervativní – gymnastika pánevního dna, elektrostimulace a redukce tělesné hmotnosti [2]. V medikametózní léčbě lze použít látky tlumící kontrakce detruzoru a stimulující hladkou svalovinu uretry [5]. Nejúčinnější terapií SIM je operační léčba [9]. Od 60. let minulého století byla za zlatý standard léčby SIM považována kolposuspenze podle Burche, která spočívala v závěsu přední poševní stěny k vnitřní straně stydké kosti. V roce 1995 však byla Petrosem a Ulmstenem představena revoluční technika volné vaginální pásky, angl. tension free vaginal tape (TVT) [20]. Tato operační metoda postupně zcela vytlačila dříve používané operační postupy. Do roku 2007 bylo celosvětově provedeno více než jeden milión TVT operací [12]. Významnou výhodou této metody byla minimální invazivita, krátký operační čas, velmi krátká doba hospitalizace, rychlý návrat pacientky do života a dlouhodobé přetrvávání operačního efektu [12]. Operace byla původně navržena v lokální anestezii, část operatérů ji však přesto prováděla v celkové narkóze. TVT byla spojena s dlouhodobým úspěchem. V tříleté studii efektivity publikované Ulmstenem byla úspěšnost léčby 86 % [25]. Nilsson et al. v sedmileté studii uváděl úspěšnost léčby 81,3 % [18]. Hlavní nevýhodou této techniky byly operační komplikace v důsledku poškození varikózních pletení v retropubickém prostoru a riziko perforace močového měchýře [12].

Původní technika TVT, kde se páska zaváděla pod střední uretru vaginálně a retropubicky doznala v posledních dvaceti letech řadu inovací [13]. První byl vývoj transobturatorní vaginální pásky (TOT). Nyní se označuje jako páska druhé generace [13]. Řada studií potvrdila její stejnou účinnost (úspěšnost léčby 81–96 %), avšak menší procento komplikací než u TVT [6, 14, 24]. Páska se zavádí s využitím speciálního instrumentária ve směru inside-out (Gynecare TVT Obturator) nebo outside-in (např. Monarc) [7, 13]. Častou komplikací po zavedení TOT je bolestivost vnitřní strany stehen v časném pooperačním období [13]. Ve snaze o zmírnění těchto obtíží byla v posledních letech navržena třetí generace pásek, tzv. mini-invazivní transobturatorní pásky, které jsou zaváděny pouze z jedné vaginální incize, angl. single-incision slings (SIS) [16]. Původní typ SIS pásky vyvinutý společností Johnson and Johnson a označovaný jako TVT-Secur (TVT-S) se ukázal jako méně účinný než pásky první i druhé generace a v praxi se příliš neosvědčil [16]. Nové typy SIS byly opatřeny účinnějším systémem ukotvení pásky v obturatorní membráně, např. MiniArc (American Medical Systems) [14]. Dalším inovativním krokem ve vývoji SIS byla možnost nastavení napětí pásky (adjustace) při jejím uložení pod uretru, které umožňují SIS systémy Ajust (Bard) či Ophira (Promedon) [1, 4, 8, 17]. Nejnovější typy SIS tedy přinášejí operatérovi dostatečně silný kotevní systém, adjustační možnosti a zároveň mají malé rozměry, aby nepůsobily nežádoucí pooperační bolesti [4].

Cílem předkládané práce je zhodnotit účinnost operační léčby stresové inkontinence moči SIS páskou Ophira (Promedon) na souboru pacientek s urodynamicky prokázanou SIM v perioperačním období a s odstupem jednoho roku po operaci.

MATERIÁL A METODIKA

Představujeme prospektivní observační studii, která probíhala v urogynekologickém centru univerzitní nemocnice. Nábor pacientek do studie byl realizován v období leden 2012 až prosinec 2013. Studie byla schválena etickou komisí pracoviště a všechny pacientky podepsaly písemný informovaný souhlas se sledováním po operaci. V rámci předoperačního vyšetření jsme do studijního souboru zařadili pacientky s urodynamicky potvrzenou SIM prokázanou pozitivitou standardizovaného kašlacího testu (cough stress test, CST) při náplni močového měchýře 250 ml fyziologického roztoku vleže v gynekologické poloze. Ze sledování byly vyloučeny pacientky s urgentní IM či smíšenou IM s predominancí urgentní složky, pacientky s insuficiencí vnitřního sfinkteru uretry (maximální uzavírací uretrální tlak < 20 cm H2O) a pacientky se sestupem pánevních orgánů (pelvic organ prolapse quantification, POP-Q stadium sestupu > 2). Dalšími vylučovacími kritérii byla anamnéza předchozí operační léčby SIM, předchozí operace pro sestup pánevních orgánů či jiné závažné patologie orgánů malé pánve. Všem pacientkám zařazeným do studie byla vaginálně suburetrálně zavedena SIS páska Ophira (Promedon). Podle údajů výrobce je tento SIS tvořen monofilamentní polypropylenovou sítí typu 1 podle Amida, která je zakončená na obou stranách sofistikovaným kotvicím systémem, který v obturatorní membráně udrží sílu 18–20 newtonů. Obě ramena jsou dále opatřena speciálními uvolňovacími stehy, které umožňují operatérovi zvolit správné napětí pásky pod uretrou, tedy tzv. adjustaci pásky (obr. 1). Všechny operace prováděl jeden erudovaný operatér standardizovanou technikou podle doporučeného postupu výrobce, v krátkodobé celkové anestezii. V časném pooperačním období byl do močového měchýře zaveden Foleyův katétr a do pochvy vložena mulová tamponáda na dobu šesti hodin. Operované pacientky byly běžně propouštěny do domácí péče první pooperační den. Před operací všechny pacientky vyplnily standardizovaný dotazník hodnotící vliv IM na jejich kvalitu života: International Consultation on Incontinence Questionnaire – Short Form (ICIQ-SF). Dále byl zaznamenán jejich věk, parita, výška a hmotnost. V perioperačním období jsme sledovali délku operace, krevní ztrátu a časné a pozdní operační komplikace.

Image 1. Kotevní a adjustační mechanismus pásky Ophira
Kotevní a adjustační mechanismus pásky Ophira

Pooperační kontrola k posouzení efektivity léčby v období jednoho roku po operaci zahrnovala objektivní i subjektivní parametry hodnocení SIM. Pacientky opět podstoupily standardizovaný CST podle metodiky popsané výše. Operace byla vyhodnocena jako objektivně úspěšná při negativním výsledku CST. Subjektivní spokojenost pacientek po operaci byla hodnocena pomocí české verze dotazníku Patient Global Impression of Improvement (PGI-I) využívajícího sedmistupňovou škálu spokojenosti (stupeň 1–7). Operace byla hodnocena jako úspěšná při hodnocení pacientkou stupněm 1 (velmi výrazné zlepšení), stupněm 2 (výrazné zlepšení) nebo stupněm 3 (mírné zlepšení). Pro hodnocení míry pooperační urgence byla použita česká verze dotazníku Patient Perception of Intensity of Urgency Scale (PPIUS), který hodnotí urgenci na čtyřbodové škále od 0 (žádná urgence) do 4 (urgentní inkontinence). Kvalita života po operaci byla znovu vyhodnocena dotazníkem ICIQ-SF s hodnotami skóre od 0 (bez omezení kvality života) do 21 bodů.

Všechna získaná data v perioperačním období a při roční kontrole byla statisticky zpracovány s použitím programu Microsoft Excel. Byly využity funkce pro výpočet průměrných hodnot a směrodatné odchylky pro spojité proměnné a absolutní a relativní četnosti pro kategorické hodnoty výsledků.

VÝSLEDKY

Z celkového počtu 138 vyšetřených pacientek odpovídalo stanoveným vstupním a vyřazovacím kritériím 45 žen (34,8 %) a ty byly následně operovány. Pooperační sledování v období jednoho roku po operaci úspěšně dokončilo celkem 44 pacientek (97,7 %). Charakteristiku souboru před operací přehledně popisuje tabulka 1. Průměrný věk operovaných žen byl 62,3 ± 10,3 let. Průměrná parita sledované kohorty pacientek byla 2,3 ± 1,4 dětí za život. Průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) sledovaných žen byl 28,5 ± 6,5 kg/m2. Hodnoty ICIQ-SF skóre kvality života před operací se pohybovaly v rozmezí 14,8 ± 2,5 bodů. Operační charakteristiky sledovaného souboru pacientek jsou uvedeny v pokračování tabulky 1. Průměrná délka operačního výkonu byla 20,1 ± 5,9 minut. Průměrná krevní ztráta během operace byla 68,9 ± 28,5 ml. V souboru sledovaných pacientek jsme nezaznamenali žádné závažné perioperační ani postoperační komplikace.

Table 1. Charakteristika souboru pacientek před operací a sledované operační údaje
Charakteristika souboru pacientek před operací a sledované operační údaje
SO – směrodatná odchylka

Table 2. Objektivní a subjektivní parametry úspěšnosti operace v období jednoho roku po výkonu
Objektivní a subjektivní parametry úspěšnosti operace v období jednoho roku po výkonu
CST – standardizovaný kašlací test (cough stress test), ICIQ-SF – dotazník International Consultation of Incontinence Questionnaire Short Form, PGI-I – dotazník Patient Global Impression of Improvement, PPIUS – dotazník Patient Perception of Intensity and Urgency Scale, SO – směrodatná odchylka

Subjektivní a objektivní hodnocení efektivity operace probíhalo ambulantně s odstupem minimálně 12 měsíců od výkonu. Výsledky vyhodnocovaných parametrů úspěšnosti jsou přehledně uvedeny v tabulce 2. Průměrná délka sledování pacientek od operace byla 12,9 ± 0,8 měsíců. Celkem 40 pacientek mělo negativní standardizovaný kašlací test, což představuje 90,9 % všech našich operovaných žen (objektivní úspěšnost léčby). Celkem 41 pacientek (93,1 %) subjektivně hodnotilo operaci jako úspěšnou na základně dotazníku PGI-I s průměrným skóre 1,3 ± 0,8 (subjektivní úspěšnost léčby). Hodnocením urgence po operaci dotazníkem PIPUS bylo zjištěno průměrné skóre 0,7 ± 0,8, které představuje pásmo žádné nebo jen mírné urgence. Hodnoty ICIQ-SF skóre po operaci se pohybovaly v rozmezí 3,3 ± 2,0, což představuje zlepšení kvality života o 11,5 ± 3,1 bodu.

DISKUSE

V rámci pooperačního hodnocení efektivity a přínosu operace pro pacientky jsme potvrdili dosud publikovaná data o SIS pásce Ophira. V naší studii jsme dosáhli objektivní úspěšnosti léčby (objective cure rate) 90,9 % (negativní CST) a subjektivní úspěšnosti léčby (subjective cure rate) 93,1 % (dotazník PGI-I). Ve studii autorů Pornea et al. se uvádí při dvanáctiměsíčním sledování objektivní úspěšnost léčby 71 % při použití TVT a 77 % při použití TOT techniky. Subjektivní úspěšnost léčby byla 90 % s použitím TVT, respektive 91 % s využitím TOT [21]. Práce týmu Falkert et al. uvádí objektivní úspěšnost léčby s využitím TVT 90 % a u TOT 96 %. Subjektivní úspěšnost uvádí u TVT 48 % a u TOT 74 % [6]. Domácí prospektivní studie autorů Krofta et al. uvádí objektivní úspěšnost u TVT až 90,1 % a v případě TOT 88,4 % [14]. Z výsledků vyplývá mírně lepší efektivita nové generace pásek (v naší studii přes 90 % u obou sledovaných parametrů). Srovnáme-li naše výsledky se studiemi s jinými typy pásek třetí generace, zjistíme, že Natale et al. s použitím pásky Ajust uvádí ve skupině 92 pacientek po dvou letech sledování objektivní úspěšnost 83,7 % a subjektivní úspěšnost 81,5 %. [8]. Studie Abdel-Fattah et al. s 90 zařazenými pacientkami uvádí po jednom roce sledování objektivní úspěšnost 82 % a subjektivní úspěšnost 86 %. Současně uvádí i hodnocení kvality života po operaci pomocí rozdílu ICIQ-SF skóre 11,0 ± 5,7 (srovnatelné s naší studii 11,5 ± 3,1) [1]. Naumann et al. uvádějí za šest měsíců sledování subjektivní úspěšnost 86,3 %, ale za 24 měsíců již 82,4 %, parametr pro objektivní zlepšení kontinence práce neuvádějí [17].

Djehdian et al. uvádějí srovnání výsledků SIS Ophira a TOT. Objektivní úspěšnost u pásky Ophira uvádějí 73,0 % a u pásky TOT 89,0 %. Subjektivní úspěšnost pásky Ophira dosahuje ve studii hodnoty 96,4 % a u TOT 87,5 % [4]. Tato data ukazují prospěch spíše pro druhou generaci pásek, avšak studie uvádí u SIS pásky kratší operační čas, méně komplikací a absenci pooperační bolesti třísel. Nižší objektivní úspěšnost pásky Ophira lze vysvětlit operacemi na méně homogenním souboru pacientek, který zahrnoval léčbu smíšené IM, kombinované výkony a také reoperace. Srovnávací studie úspěšnosti operační léčby pásek všech generací od Oliveira et al. uvádí největší objektivní úspěšnost u třetí generace pásek (87 % u SIS Mini-Arc) ve srovnání s páskami druhé (83 % u TOT) a první generace (67 % u TVT) [19]. Také další autoři uvádějí, že SIS pásky nemají horší výsledky než TOT [3, 24].

Naše studie prokazuje srovnatelné a velmi dobré subjektivní i objektivní roční výsledky ve srovnání s výše uvedenými pracemi s páskami typu SIS. Řešení SIM pomocí suburetrální SIS pásky Ophira hodnotíme jako bezpečné a účinné. Umožnuje vyhnout se klasické retropubické i úplné transobturatorní trajektorii zavádění, a riziko poranění okolních orgánů je tak minimální. Mechanismus pro ukotvení pásky do obturatorní membrány je dostatečně pevný, a přesto umožnuje drobné korekce napětí již ukotvené pásky, což představuje výhodu například oproti pásce Mini-Arc [10]. Kotevní systém pásky Ophira je podle našich zkušeností spolehlivější než v případě jiných typů adjustabilních SIS systémů, jako je například páska Ajust.

Jedná se o první soubor výsledků s použitím SIS pásky Ophira v České republice. Z našich výsledků vyplývá vysoká míra spokojenosti pacientek s výsledkem operace (subjektivní úspěšnost léčby přes 90 %), kterou dokládá také vysoká objektivní úspěšnost v období jednoho roku po operaci. Limitem této práce je absence srovnání s kontrolní skupinou, kterou představují pásky druhé generace typu TOT. Tato srovnávací studie zatím na našem pracovišti probíhá a první výsledky naznačují vysokou efektivitu SIS i v tomto srovnání. Předkládaný soubor je relativně malý oproti zahraničním pracím, ale jsme připraveni pokračovat v náboru pacientek a naše pozorování dále rozšiřovat na více pracovišť. Také dále probíhá vyhodnocování střednědobých a dlouhodobých výsledků v období dvou a pěti let po operaci.

ZÁVĚR

Naše výsledky operační léčby SIM za jeden rok jsou v korelaci s obdobnými pracemi hodnotícími efektivitu léčby SIM páskami SIS. Metoda léčby SIM pomocí pásky SIS Ophira se jeví jako bezpečná a dostatečně účinná. Jednoduchost, efektivita metody a také spokojenost pacientek naznačuje velký potenciál SIS pásek v léčbě stresové inkontinence moči.

Práce vznikla za podpory Ministerstva zdravotnictví MZ ČR - RVO č. FNBr65269705.

MUDr. Jakub Texl

doc. MUDr. Martin Huser, Ph.D.

Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno

Jihlavská 20

625 00 Brno

e-mail: martin.huser@gmail.com


Sources

1. Abdel-Fattah, M., Agur, W., Abdel-All, M., et al. Prospective multi-centre study of adjustable single-incision mini-sling (Ajust®) in the management of stress urinary incontinence in women: 1-year follow-up study. BJU Int, 2012, 109(6), p. 880–886.

2. Belkov, AI., Huser, M. Inkontinence moči u žen – možnosti její korekce. Int Med Praxi, 2009, 11(7–8), s. 351.

3. Bianchi-Ferraro, AM., Jarmy-Di Bella, Z., Castro, R., et al. Single-incision sling compared with transobturator sling for treating stress urinary incontinence: a randomized controlled trial. Int Urogynecol J, 2013, 24(9), p. 1459–1465.

4. Djehdian, LM., Araujo, MP., Takano, CC., et al. Transobturator sling compared with single-incision mini-sling for the treatment of stress urinary incontinence: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol, 2014, 123(3), p. 553–561.

5. Dzvinčuk, P., Müller, O., Látalová, E. Inkontinence moči z pohledu gynekologa. Int Med Prax, 2008, 10(2), s. 90–95.

6. Falkert, A., Seelbach-Gobel, B. TVT versus TOT for surgical treatment of female stress urinary incontinence. Int J Gynecol Obstet, 2007, 96(1), p. 40–41.

7. Foote, A. Randomized prospective study comparing Monarc and Miniarc suburethral slings. J Obstet Gynaecol Res, 2015, 41(1), p. 127–131.

8. Franca Natale, SD., Dati, S., La Penna, C., et al. Single incision sling (Ajust™) for the treatment of female stress urinary incontinence: 2-year follow-up. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol, 2014, 182, p. 48–52.

9. Gorbachinsky, I., Badlani, G. Stresová močová inkontinence u žen: diagnostika a léčba na základě hodnocení AUA Guidelines. Urol List, 2011, 9(1), s. 38–43.

10. Hanuš, T. Epidemiologie inkontinence moči. Urol List, 2004, 2(1), s. 14–18.

11. Hanuš, T. Stresová inkontinence moči u žen a možnosti její farmakologické léčby. Urol List, 2005, 3(1), s. 56–62.

12. Huvar, I. TVT – nová epocha urogynekologické operativy, současná urogynekologická operativa II. Urol List, 2008, 6(2), s. 67–70.

13. Krofta, L., Feyereisl, J., Otčenášek, M., et al. Chirurgická léčba stresové inkontinence moči pomocí tahuprosté vaginální pásky. Čes Gynek, 2008, 73(4), s. 231–239.

14. Krofta, L., Feyereisl, J., Otčenášek, M., et al. TVT and TVT-O for surgical treatment of primary stress urinary incontinence: prospective randomized trial. Int Urogynecol J, 2010, 21(2), p. 141–148.

15. Luber, KM. The definition, prevalence, and risk factors for stress urinary incontinence. Rev Urol, 2004, 6 (S3), p. 3–9.

16. Mašata, J., Švabík, K., Zvára, K., et al. Porovnání krátkodobých výsledků TVT-O a TVT-S v operační léčbě stresové inkontinence moči. Čes Gynek, 2012, 77(4), s. 350–357.

17. Naumann, G., Hagemeier, T., Zachmann, S., et al. Long-term outcomes of the Ajust® adjustable single-incision sling for the treatment of stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2013, 24, p. 231–239.

18. Nilsson, CG., Falconer, C., Rezapour, M. Seven-year follow-up of the tension-free vaginal tape procedure for treatment of urinary incontinence. Obstet Gynecol, 2004, 104(6), p. 1259–1262.

19. Oliveira, R., Botelho, F., Silva, P., et al. Exploratory study assessing efficacy and complications of TVT-O, TVT-Secur, and Mini-Arc: results at 12-month follow-up. Eur Urol, 2011, 59(6), p. 940–944.

20. Petros, PE., Ulmsten, U. Urethral pressure increase on effort originates from within the urethra, and continence from musculovaginal closure. Neurourol Urodyn, 1995, 14(4), p. 337–346.

21. Porena, M., Costantini, E., Frea, B., et al. Tension-free vaginal tape versus transobturator tape as surgery for stress urinary incontinence: results of a multicentre randomised trial. Eur Urol, 2007, 52(5), p. 1481–1490.

22. Sedláková, K., Huser, M., Belkov, AI., et al. Vedení porodu po inzerci volné vaginální pásky – kazuistika a literární přehled. Prakt Gynek, 2011, 15 (1), s.42–46.

23. Sochorová, N., Vránová, V. Inkontinence moči a její dopad na kvalitu života mnoha žen. Urol Praxi, 2008, 9(5), s. 263–266.

24. Tommaselli, GA., D'Afiero, A., Di Carlo, C., et al. Tension-free vaginal tape-O and -Secur for the treatment of stress urinary incontinence: a thirty-six-month follow-up single-blind, double-arm, randomized study. J Minim Invasive Gynecol, 2013, 20(2), p. 198–204.

25. Ulmsten, U., Johnson, P., Rezapour, M. A three-year follow up of tension free vaginal tape for surgical treatment of female stress urinary incontinence. Br J Obstet Gynaecol, 1999, 106 (4), p. 345–350.

Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine

Article was published in

Czech Gynaecology

Issue 5

2015 Issue 5

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#