Diagnosis of endometriosis 1^st part – Overview of diagnostic approaches

Czech version

Authors: T. Indrielle-Kelly ^1,2; F. Frühauf ¹; Andrea Burgetová ¹ ; M. Fanta ¹; D. Fischerová ¹
Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc. ¹; Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, United Kingdom, Clinical Director Mr. J. Hollingworth ²
Published in: Ceska Gynekol 2019; 84(4): 252-259
Category:

Overview

Cíl studie: Shrnutí současných poznatků a trendů v oblasti diagnostiky endometriózy.

Typ studie: Literární přehled.

Název a sídlo pracoviště: Centrum pro komplexní léčbu endometriózy a Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Praha; Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, UK.

Metodika: Systematický přehledový článek.

Výsledky: Diagnóza endometriózy v primární péči je stanovena na podkladě anamnézy, fyzikálního vyšetření a základního ultrazvukového vyšetření, které zobrazí přítomnost endometroidních cyst, adenomyózy a nepřímé známky srůstů. Použití krevních či močových biomarkerů se nedoporučuje. Pacientky s podezřením na přítomnost endometriózy by měly být odeslány do specializovaného centra léčby endometriózy, kde jsou k dispozici zkušení sonografisté anebo radiologové v rámci expertního ultrazvuku anebo magnetické rezonance a specializovaný chirurgický tým. Vysoká diagnostická přesnost obou zobrazovacích metod nepodporuje rutinní využití laparoskopie v diagnostice endometriózy, může však být zvažována k vyloučení povrchové anebo extrapelvické endometriózy u symptomatických pacientek s negativním nálezem při zobrazovacích metodách.

Závěr: Během základního ultrazvukového vyšetření by ošetřující gynekolog měl být schopen zobrazit přítomnost endometroidních cyst, adenomyózy a nepřímé známky adhezí a na základě ultrazvukového nálezu anebo typických symptomů odeslat pacientku do centra pro léčbu endometriózy. Expertní ultrazvukové vyšetření pánevní endometriózy je obvykle dostupné ve specializovaných centrech léčby endometriózy. Vzhledem k vysoké diagnostické přesnosti ultrazvuku, jeho běžné dostupnosti v gynekologii, nižší ceně a absenci kontraindikací ve srovnání s magnetickou rezonancí je ultrazvuk metodou volby v zobrazení rozsáhlé pánevní endometriózy, zatímco magnetická rezonance je využívána jako metoda druhé volby v obtížných případech.

Keywords:

magnetic resonance imaging – endometrióza – ultrazvuk – adenomyóza – endometroidní cysta – hluboká endometrióza

Sources

1. Abrao, MS. da C., Goncalves, MO., Dias, JA., et al. Comparison between clinical examination, transvaginal sonography and magnetic resonance imaging for the diagnosis of deep endometriosis. Hum Reprod, 2007, 22(12), p. 3092–3097.

2. ACOG Updates on diagnosis and treatment of endometriosis. Amer Family Physician, 2011, 83(1), p. 84–85.

3. Bazot, M., Cortez, A., Darai, E. Ultrasonography compared with magnetic resonance imaging for the diagnosis of adenomyosis: correlation with histopathology. Hum Reprod, 2001, 16, p. 2427–2433.

4. Calda, P., Břešťák, M., Fischerová, D. Ultrazvukové vyšetření v porodnictví a gynekologii: třístupňová koncepce a certifikace. Aktuál Gynekol Porod, 2011, 3, s. 42–46.

5. Di Donato, N., Montanari, G., Benfenati, A., et al. Prevalence of adenomyosis in women undergoing surgery for endometriosis. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol, 2014, 181, p. 289–293.

6. Dunselman, GA., Vermeulen, N., Becker, C., et al. ESHRE guideline: management of women with endometriosis. Hum Reprod, 2014, 29(3), p. 400–412.

7. EBCOG European Training Requirements in Obstetrics and Gynaecology [online]. European Board of Obstetricians and Gynaecologists [Cit.6.11.2018]. Dostupné z: https://www.uems.eu/__data/assets/pdf_file/0009/64377/UEMS-2018.18-Council-Marrakesh-European-Training-Requirements-OBGYN.pdf.

8. Exacoustos, C., Malzoni, M., Di Giovanni, A., et al. Ultrasound mapping system for the surgical management of deep infiltrating endometriosis. Fertil Steril, 2014, 102(1), p. 143–150.

9. Glastonbury, CM. The shading sign. Radiology, 2002, 224(1), p. 199–201.

10. Guerriero, S., Ajossa, S., Minguez, JA., et al. Accuracy of transvaginal ultrasound for diagnosis of deep endometriosis in uterosacral ligaments, rectovaginal septum, vagina and bladder: systematic review and meta-analysis. Ultrasound Obstet Gynec, 2015, 46, p. 534–545.

11. Guerriero, S., Saba, L., Pascual, MA., et al. Transvaginal ultrasound (TVS) versus magnetic resonance (MR) for diagnosing deep infiltrating endometriosis: a systematic review and meta-analysis. Ultrasound Obstet Gynec., 2018, 51(5), p. 586–595.

12. Guidelines For Professional Working Standards: Ultrasound Practice [online]. The Society and College of Radiographers 2008 [cit.17.11.2018]. Dostupné z: https://www.sor.org/learning/document-library/guidelines-professional-working-standards-ultrasound-practice/section-1-general-guidelines.

13. Hudelist, G., Ballard, K., English, J., et al. Transvaginal sonography vs. clinical examination in the preoperative diagnosis of deep infiltrating endometriosis. Ultrasound Obstet Gynec, 2011, 37(4), p. 480–487.

14. Hudelist, G., Fritzer, N., Thomas, A., et al. Diagnostic delay for endometriosis in Austria and Germany: causes and possible consequences. Hum Reprod, 2012, 27(12), p. 3412–3416.

15. Liu, E., Nisenblat, V., Farquhar, C., et al. Urinary biomarkers for the non-invasive diagnosis of endometriosis. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2015, Issue 12.

16. Medeiros, LR., Rosa, MI., Silva, BR., et al. Accuracy of magnetic resonance in deeply infiltrating endometriosis: a systematic review and meta-analysis. Arch Gynecol Obstet., 2015, 291(3), p. 611–621.

17. Meredith, SM., Sanchez-Ramos, L., Kaunitz, AM. Diagnostic accuracy of transvaginal sonography. Amer J Obstet Gynecol, 2009, 201, p.107.1–107.6.

18. National Institute for Clinical Excellence (NICE) [online]. Endometriosis: Diangosis and Management [cit. 17.1.2019]. Dostupné z : https://www.nice.org.uk/guidance/ng73/resources/endometriosis-diagnosis-and-management-pdf-1837632548293.

19. Nisenblat, V., Bossuyt, PMM., Shaikh, R., et al. Blood biomarkers for the non-invasive diagnosis of endometriosis. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2016, Issue 5.

20. Savelli, L., Manuzzi, L., Pollastri, P., et al. Diagnostic accuracy and potential limitations of transvaginal sonography for bladder endometriosis. Ultrasound Obstet Gynec., 2009, 34, p. 595–600.

21. Wykes, CB., Clark, TJ., Khan, KS. Accuracy of laparoscopy in the diagnosis of endometriosis: a systematic quantitative review. Brit J Obstet Gynaecol., 2004, 111(11), p. 1204–1212.