Adenoprekancerózy děložního hrdla

Glandular Premalignant Lesions of the Uterine Cervix

Objective:
Review of diagnostical and therapeutical methods in glandular premalignant lesions of the uterine cervix.

Design:
Review article.

Setting:
Department of Obstetrics and Gyneacology, 1st Medical Faculty, Charles University and General Faculty Hospital, Prague.

Results:
The incidence of invasive adenocarcinomas of the uterine cervix is increasing. Incidence ratio between adenocarcinomas and spinocellular carcinomas is approximately 1:5; however ratio of premalignant lesions reaches only about 1:80. Glandular premalignant disease is usually found in the specimen taken for squamous disease. The coincidence of both types of premalignant lesions, so called „mixed lesion“, is revealed in about 46–72 %. PAP-smear of AGC-NOS/-NEO or adenocarcinoma in situ (AIS) in combination with typical colposcopic appearance raise a suspicion of glandular lesion. Direct biopsy must be always performed to get definite diagnosis. Optimum biopsy technique requires cylindrical excision. A woman can be carefully followed if desires pregnancy and specimen margins are negative. Hysterectomy is indicated if reproductive plans are completed.

Conclusion:
Diagnosis of glandular premalignat lesion of the uterine cervix is more complicated in comparison to spinocellular one, however it is getting more significant due to increasing incidence. Colposcopy and cytology are less reliable. Any suspicion on glandular premalignat leasion requires more active approach and radical procedure (hysterectomy) if possible.

Key words:
adenocarcinoma in situ, uterine cervix, premalignant lesions, colposcopy, PAP-smear

Autoři: J. Sláma; P. Freitag; D. Cibula; D. Fischerová; M. Janoušek; D. Pavlišta ; M. Strunová; Michal Zikán ; N. Jančárková
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2006; 71(6): 446-450
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Přehled diagnostických a terapeutických postupů u adenoprekanceróz děložního hrdla.

Typ studie:
Literární přehled.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko–porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha.

Výsledky:
Incidence adenokarcinomu děložního hrdla vzrůstá. Poměr incidence adenokarcinomu a spinocelulárního karcinomu je přibližně 1 : 5, poměr prekanceróz je však jen asi 1 : 80. Nález adenoléze je obvykle náhodný v preparátech získaných po ošetření dlaždicové prekancerózy. Koincidence obou prekanceróz, tzv. mixed léze, je zjištěna ve 46 - 72 %. Suspekci na adenoprekancerózu přináší výsledek cytologického stěru hodnocený jako AGC - NOS/-NEO nebo AIS a charakteristický kolposkopický nález. Pro definitivní diagnózu je třeba cílené biopsie. Reprezentativní odběr biopsie při podezření na adenoprekancerózu vyžaduje cylindrickou disekci. Ženy plánující těhotenství při odstranění léze in sano pečlivě dispenzarizujeme. Hysterektomii doporučujeme pacientkám s ukončenými reprodukčními plány.

Závěr:
Diagnostika adenoprekanceróz děložního hrdla je ve srovnání s dlaždicobuněčnými lézemi složitější, vzhledem k rostoucí incidenci se však zvyšuje její význam. Použití prebioptických vyšetřovacích metod je méně spolehlivé. Podezření na přítomnost adenoprekancerózy vyžaduje aktivní přístup a dostatečně radikální řešení.

Klíčová slova:
adenokarcinom in situ, děložní hrdlo, prekanceróza, kolposkopie, cytologie