Zemřel doc. MUDr. Josef Bendl, CSc.,
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2015; 80(4): 317-319
emeritní přednosta II. gynekologické a porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, emeritní Professeur agréé v Constantine v Alžíru
Dne 22. dubna v ranních hodinách zemřel ve spánku, v nedožitých 88 letech života, doc. MUDr. Josef Bendl, CSc., emeritní přednosta II. gynekologické a porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a emeritní profesor na klinice v Constantine v Alžíru. Doc. MUDr. Josef Bendl, CSc., se narodil 7. 11. 1927 v Ledčicích na Mělnicku. Rodiče se záhy přestěhovali do Prahy na Žižkov, kde měl otec řeznicko-uzenářský podnik a oba jeho synové měli možnost vyššího školního vzdělávání. Josef maturoval s vyznamenáním na pražském gymnaziu a zvolil si studium na lékařské fakultě. Na Pražské lékařské fakultě promoval v roce 1952. Za studií byl Josef Bendl demonstrátorem ve Fyziologickém ústavu, který vedl vynikající vědec profesor V. Laufberger. Ten učil nadějného vědeckého adepta základům empirické vědecké práce. Poznatky, strategii a taktiku vědecké činnosti doc. MUDr. J. Bendl, CSc., jako klinik mnohonásobně zúročil zejména při sledování žen s rizikovým a patologickým průběhem těhotenství a jejich rizikových porodů.
Po promoci, v roce 1952, byla distribuce nových lékařů vázána na tzv. umístěnku, tj. ministerstvem zdravotnictví a krajskými výbory pořízený seznam volných míst pro lékaře v jednotlivých oborech medicíny. Místo si zvolil absolvent lékařské fakulty podle místa bydliště nebo podle lásky k oboru. MUDr. J. Bendl nastoupil v nemocnici ve Vrchlabí, na porodnickém a gynekologickém oddělení. Přednostové odělení chirurgie a interny umožnovali MUDr. Josefu Bendlovi vždělávání také v jejich oborech. Tyto mezioborové základy byly velmi důležitou složkou pozdější vědecké dráhy doc. MUDr. J. Bendla, CSc.
Za tři roky pobytu v nemocnici ve Vrchlabí uspěl MUDr. J. Bendl v konkurzu na místo sekundárního lékaře na II. gynekologické a porodnické klinice profesora MUDr. Josefa Lukáše, DrSc., v Praze 2, Apolinářská 18. Zde našel MUDr. J. Bendl živnou půdu pro vlastní vědeckou práci ve sledování abnormálního a patologického průběhu těhotenství žen a jeho vztahu k mrtvorozenosti. Přednosta kliniky, a zejména jeho zástupce MUDr. M. Blekta, CSc., (od roku 1962 vědecký pracovník kliniky), který se proslavil svými originálními pracemi o účasti a změnách stopových prvků u žen s fyziologickým a abnormálním průběhem těhotenství a porodu, se stali nejbližšími Bendlovými spolupracovníky a podporovali ho v dalších aspektech jeho zkoumání v péči o ženu těhotnou a rodící.
Rozbor příčin mrtvorozenosti plodů ze zdravotní dokumentace II. gynekologické a porodnické kliniky představuje start vědecké práce doc. MUDr. J. Bendla, CSc., (Bendl, J., Škoda, V.: Mortalita za posledních 5 let na II. porodnické klinice, Čes. Gynek. 23, 1958, s. 263–265) takto: Po třech letech práce na klinice se začal doc. MUDr. Bendl, CSc., také zajímat o důvody a příčiny, které vedly k úmrtí plodu v těhotenství a za porodu., a kladl si otázky „proč se tak stalo, a co by mohl lékař udělat, aby dítě nezemřelo“, „co bychom mohli společně s pediatry neonatology udělat, aby dítě z rizikového těhotenství nebo porodu nemělo nějaké následky“. Je to rozsáhlý aspekt prevence, která prolínala všemi přednáškami a publikacemi doc. MUDr. J. Bendla, CSc.
Při nástupu na kliniku se MUDr. Bendl seznámil s porodnickou školou prof. MUDr. V. Rubešky (zakladatele a prvního přednosty II. porodnické kliniky v roce 1922) a se školou prof. A. Ostrčila, které však obě svou vědeckou činností doc. MUDr. J. Bendl, CSc., významně obohatil. Porodnická problematika byla osou lékařské činnosti od založení kliniky. Z protokolu schůze komise, kterou stanovil děkan fakulty prof. dr. Honl k založení II. porodnické kliniky, kde referát přednesl prof. V. Piťha, přednosta I. gynekologické a porodnické kliniky, vyplynulo, že je nutné vytvořit fakultní pracoviště také pro výchovu porodních asistentek, jako nejbližších spolupracovnic porodníka, a vyškolit je zároveň pro samostatnou práci (viz obr. 2 protokol).
Prvním přednostou II. porodnické kliniky se stal prof. Václav Rubeška. Ve funkci přednosty však byl pro svůj věk jen tři roky (viz rodný a křestní list prof. V. Rubešky).
Doc. Josef Bendl, CSc., byl důstojným pokračovatelem svých profesorských předchůdců na II. gynekologické a porodnické klinice. Stál totiž u zrodu nového oboru „Perinatologie“ společně s MUDr. M. Blektou a významným českým perinatologem prof. MUDr. Zdeňkem Štemberou, DrSc. Na II. porodnickou kliniku (gynekologické pracoviště dříve v Londýnské ulici, bylo k II. porodnické klinice připojeno později po založení porodnice) byly přijímany těhotné ženy na oddělení rizikového a patologického těhotenství, které měly známky abnormálního průběhu gestace. Na tomto úseku se zrodila těsná spolupráce ženského lékaře, porodníka, s neonatologem a pediatrem. Spolupracovníkem doc. MUDr. J. Bendla, CSc., na sledování rizikových těhotenství a porodů nebyl nikdo jiný než pro tuto práci zapálená neonatoložka kliniky MUDr. Naďa Vinšová. Je to nezapomenutelná dětská lékařka, inovátorka, organizátorka, managerka v dnešním významu slova, která dovedla sehnat pro rizikové nororozence nové a potřebné přístroje, na příklad Draeger, inkubátory, které v tu dobu byly velikým luxusem (a klinika měla pro rizikové novorozence jako první Draeger!!)
Perinatologická skupina na II. porodnické klinice, vedená doc. MUDr. J. Bendlem, CSc., byla doplněna o dalšího nadšence, pediatričku-psycholožku MUDr. J. Pětovou, která sledovala spolu s lékaři Dětské kliniky 1. lékařské fakulty postnatální vývoj dětí z rizikových těhotenství a porodů. Bylo to novum, které se odráží v sérii přednášek a publikací (např. Bendl, J., Blekta, M., Vinšová, N. „Vztah pozdní gestózy a hypertenzivní choroby k nitroděložnímu odumíraní plodů“, Čs. Gynek. 28, 1963, s. 561–565; Bendl, J., Blekta, M., Pavlová, D., Trnka, V., Vinšová, N. „Osud dětí s pozdní gestózou matky“, Čs. Gynek. 28, 1963, s. 458–462.; Bendl, J., Soukup, K., Vinšová, N., Pětová, J., „Císařský řez u rizikového těhotenství“, Čs. Gynek. 38, 1973, s. 182–184).
Za 15 let práce na klinice se stal doc. MUDr. J. Bendl, CSc., uznávaným porodníkem nejen v české společnosti porodníků, ale i mezi profesory internisty, např. profesory Vančurou a Brodem, se kterými konzultoval péči v těhotenství u žen, které měly při gestóze poruchu orgánů mimo gynekologickou oblast. Tato interdisciplinární spolupráce byla pro vědeckou činnost doc. MUDr. J. Bendla, CSc., neodmyslitelná. V kandidátské dizertační práci, kterou předložil v roce 1968, se zabýval vyšetřením ledvin při těhotenské gestóze: „Izotopová nefrografie v těhotenství a pozdní gestózy“. Práce perinatologické skupiny na klinice představovala široký pohled na péči o těhotné ženy s gestózou a o rizikové těhotenství obecně, která vzbudila pozornost také zahraničních perinatologů.
Kontinuální sledování plodu u rizikového těhotenství se sledováním postnatálního vývoje dítěte byly natolik priotritní, že zaujaly Evropské forum perinatologů i berlínského profesora H. Sahlinga. Docentu J. Bendlovi, CSc., bylo po přednášce na mezinárodním foru nabídnuto členství v německé perinatologické společnosti a byl zvolen jejím řádným členem.
Jmenuji některé publikace, které se rovněž považují za originální, za „novum“ v problematice gestóz: Soukup, K., Jandová, A., Trnka,V., Vinšová, N., Pezlarová, Z., Bendl, J. „Activity of total lactate dehydrogenase and its fractions in amniotic fluid and blood serum of high risk pregnants“, 4. Evropský kongres perinatální medicíny, Praha, 2. 8–2. 9. 1974., Bendl, J., Jiřička, Z. „Vliv infekčního onemocnění v těhotenství na morfologii placenty“, Čs. Gynek., 71, 1976, s. 243–278.
Na zahraničním fóru proslavil doc. MUDr. J. Bendl, CSc., naši zemi také v oblasti pedagogické. V letech 1978–1984 byl přednostou Gynekologické a porodnické kliniky v Constantine v Alžíru, kde učil a vychovával specialisty v oboru porodnictví a gynekologie. Za pedagogickou činnost byl jmenován profesorem (professeur agregéé) a je uveden v rejstříku francouzských učitelů jako první cizinec.
Doc. J. Bendl, CSc., byl šestým přednostou II. gynekologické a porodnické kliniky na 1. lékařské fakultě v Praze, kterou jako přednosta vedl v letech 1990–1994. Ani v této době neustala jeho vědecká činnost, jak dokazuje poslední publikace věnovaná těhotným ženám s diabetem (Bendl, J., Calda, P., Žižka, Z. „Gestační diabetes mellitus a možnost ultrazvukové prevence makrosomie plodu“, Gynekolog, 8., 1998, s. 248–249.
Doc. MUDr. J. Bendl, CSc., byl otcem dvou dětí (syna, lékaře Michala, a dcery Lucie), kteří žijí v zahraničí. Má šest vnoučat.
Až do posledních dnů svého života myslel doc. MUDr. J. Bendl, CSc., na „svou II. gynekologickou a porodnickou kliniku“, která byla za jeho nástupce sloučena v jeden ústav.
Smrt zastihla doc. MUDr. J. Bendla, CSc., ve spánku, ze kterého se ráno již neprobudil. Krátce před tím, 16. 4. 2015 jsem měla možnost s Josefem při návštěvě mluvit. Jeho slova vyzněla jako neobvyklý pohled zpět. Řekl mi: „Udělal jsem v životě mnoho chyb a to jistě mnohokrát. Za největší osudovou chybu považuji tu, že jsem neudělal nic proti sloučení obou klinik, první a druhé gynekologické a porodnické kliniky. Obor porodnictví se rozrůstá. Vznikají nová oddělení. Počet Pražanů se intenzivně zvyšuje. Památkově chráněná budova v Apolinářské 18 nemůže mít ani přístavbu ani dostavbu. A lůžek na všechno bývá málo.“ Josef zavřel oči, hlavu si položil na polštář a řekl „děkuji ti Jituš“.
A já tiše odešla z Geriatrické kliniky v Praze 2, abych nerušila usínání.
Prof. MUDr. Jitka Kobilková, DrSc., F.I.A.C
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2015 Číslo 4
Nejčtenější v tomto čísle
- Syndrom polycystických ovarií a metabolický syndrom
-
Problematika niektorých infekčných ochorení tehotných žien v každodennej praxi
Časť II. Vírusové ochorenia - Kouření v těhotenství – důsledky pro matku a dítě Současné názory na nikotinovou substituci
-
Surogace, ano či ne?
Kazuistika