POTERMÍNOVÉ TĚHOTENSTVÍ
Autoři:
A. Autorka: Měchurová
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2016; 81(2): 85-86
Kategorie:
Doporučený postup ČGPS ČLS JEP
Oponenti: výbor Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny ČGPS ČLS JEP výbor ČGPS ČLS JEP Revize doporučeného postupu ČGPS ČLS JEP publikovaného v Čes. Gynek. 2013, 78, supplementum, s. 18–19. Schváleno výborem ČGPS ČLS JEP dne 4. 3. 2016. Čes. Gynek., 2016, 81, č. 2, s. 85–86
Doporučený postup
České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS)
České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS)
Definice
Pro potřebu tohoto doporučeného postupu se „Potermínovým těhotenstvím“ míní těhotenství od týdne 40+0.
Dispenzární péče
1. Termín porodu by měl být určen podle ultrazvukové biometrie plodu v I. trimestru těhotenství (není-li k dispozici, pak podle ultrazvukové biometrie ve II. trimestru) viz doporučené postupy Pravidelná ultrazvuková průběhu prenatální péče a Zásady dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství. Pokud datace těhotenství dle ultrazvuku není dostupná, řídíme se podle dalších klinických údajů.
2. Ženám může být nabídnuta možnost Hamiltonova hmatu od týdne 38+0 po prodiskutování rizik a přínosů.
3. Těhotná může být předána do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod, po vzájemné dohodě - nejpozději však v termínu porodu viz doporučený postup Zásady dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství. Péče o „Potermínové těhotenství“ v ambulanci registrujícího gynekologa je možná na základě jeho dohody se zdravotnickým zařízením ústavní péče, kde bude žena rodit.
4. Pravidelná vyšetření v těhotenské poradně od týdne 40+0 alespoň 2× týdně
- sběr anamnestických údajů a určení míry rizika
- zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku
- chemická analýza moči
- bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix-skóre (dle zvážení lékaře)
- detekce známek vitality plodu
- kardiotokografický non-stress test
- korekce termínu porodu dle ultrazvukové biometrie plodu v I. trimestru těhotenství (není-li k dispozici, tak podle ultrazvukové biometrie ve II. trimestru)
5. Těhotná by měla být předána do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod nejpozději v týdnu 41+0.
Vstupní vyšetření:
- sběr anamnestických údajů a určení míry rizika,
- zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku,
- chemická analýza moči,
- bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix-skóre (vždy),
- detekce známek vitality plodu,
- kardiotokografický non-stress test,
- korekce termínu porodu podle ultrazvukové biometrie plodu v I. trimestru těhotenství (není-li k dispozici tak podle ultrazvukové biometrie ve II. trimestru),
- ultrazvukové vyšetření je vhodné, nikoli však obligatorní viz doporučený postup Pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče,
- biofyzikální profil není obligatorní vyšetřovací metodou u „Potermínového těhotenství“.
6. Mezi týdny 41+0 až 42+0 by měly být podnikány kroky k ukončení těhotenství. Ženám by měla být nabízena indukce porodu. Tento postup vede ke snížení perinatální mortality bez nárůstu počtu císařských řezů.
7. Těhotenství by mělo být ukončeno do týdne 42+0.
8. Každé zdravotnické zařízení ústavní péče, které povede porod, by si mělo vypracovat metodický postup pro plánování indukce porodu podle možnosti daného zdravotnického zařízení.
9. Preventivní hospitalizace pro „Potermínové těhotenství“ není indikována.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2016 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Současné možnosti a doporučení pro intrapartální monitorování ozev plodu
- Indukce porodu
- Potermínové těhotenství
- Porod velkého plodu