Primární perineální endometrióza – kazuistika a přehled literatury

Stáhnout PDF English version

Autoři: Y. Tian ¹; K. Pei ¹; J. Bai ¹; P. Wang ^1,2
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, West China Second University Hospital, Sichuan University, Chengdu, China ¹; Key Laboratory of Birth Defects and Related Diseases of Women and Children (Sichuan University), Ministry of Education, Chengdu, China ²
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(1): 40-43
Kategorie: Kazuistika
doi: https://doi.org/10.48095/cccg202440

Souhrn

Endometrióza je běžné gynekologické onemocnění způsobené usazením aktivních buněk endometria vně děložní dutiny. Ve většině případů se endometrióza vyskytuje v pánvi, tedy v oblasti vaječníků, Douglasova prostoru nebo uterosakrálního vazu. Ve vzácných případech může mimopánevní endometrióza vzniknout v perineu, močových cestách, gastrointestinálním traktu, nervovém systému, hrudníku, podkoží a kůži. Endometrióza perineaobyvkle vzniká sekundárně po poranění při porodu, např. při laceraci perinea nebo episiotomii. Dosud bylo zaznamenáno jen málo případů spontánní endometriózy perinea. V tomto článku popisujeme vzácný případ spontánní hluboké endometriózy perinea. Pozoruhodné je, že pacientka měla typické symptomy v podobě pravidelné bolesti při menstruaci, a to bez porodu nebo poranění perinea v anamnéze. Po pooperačním podání injekce agonisty hormonu uvolňujícího gonadotropin se pacientka plně uzdravila.

Klíčová slova:

Endometrióza – kazuistika – perineum – primární

Zdroje

1. Matalliotakis M, Matalliotaki C, Zervou MI et al. Abdominal and perineal scar endometriosis: retrospective study on 40 cases. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2020; 252: 225–227. doi: 10.1016/j.ejogrb.2020.06.054.

2. Vellido-Cotelo R, Muñoz-González JL, Oliver- -Pérez MR et al. Endometriosis node in gynecologic scars: a study of 17 patients and the diagnostic considerations in clinical experience in tertiary care center. BMC Womens Health 2015; 15: 13. doi: 10.1186/s12905-015-0170-9.

3. Dokuzeylül Güngör N, Gürbüz T, Demir MK et al. Endometriosis in an episiotomy scar: case report. TJRMS 2018; 2 (1): 30–34.

4. Liu Y, Pi R, Luo H et al. Characteristics and long-term outcomes of perineal endometriosis: a retrospective study. Medicine 2020; 99 (23): e20638. doi: 10.1097/MD.0000000000020638.

5. Vercellini P, Viganò P, Somigliana E et al. Endometriosis: pathogenesis and treatment. Nat Rev Endocrinol 2014; 10 (5): 261–275. doi: 10.1038/ nrendo.2013.255.

6. Li J, Shi Y, Zhou C et al. Diagnosis and treatment of perineal endometriosis: review of 17 cases. Arch Gynecol Obstet 2015; 292: 1295–1299. doi: 10.1007/s00404-015-3756-4.

7. Toyonaga T, Matsushima M, Tanaka Y et al. Endoanal ultrasonography in the diagnosis and operative management of perianal endometriosis: report of two cases. Tech Coloproctol 2006; 10 (4): 357–360. doi: 10.1007/s10151-006-0309-7.

8. Scioscia M, Noventa M, Desgro M et al. A rare case of primary vulvar endometriosis: case report and review of the literature. J Obstet Gynaecol 2022; 42 (2): 354–356. doi: 10.1080/01443615.2021.1907559.

9. Hamdi A, Gharsa A, Jaziri D et al. Perineal endometriosis without perineal trauma: a case report. J Clin Exp Dermatol Res 2015; 6 (4): 293. doi: 10.4172/2155-9554.10000293.

10. Fulciniti F, Caleo A, Lepore M et al. Fine needle cytology of endometriosis: experience with 10 cases. Acta Cytol 2005; 49 (5): 495–499. doi: 10.1159/000326194.

11. Su HY, Chen WH, Chen CH. Extra-pelvic endometriosis presenting as a vulvar mass in a teenage girl. Int J Gynaecol Obstet 2004; 87 (3): 252–253. doi: 10.1016/j.ijgo.2004.08.012.

12. Grimstad FW, Carey E. Periclitoral endometriosis: the dilemma of a chronic disease invading a rare location. J Minim Invasive Gynecol 2015; 22 (4): 684–686. doi: 10.1016/ j.jmig.2015.02.002.