Životní styl plzeňských vysokoškolaček a jeho vliv na mykotická onemocnění

Overview

Východisko:
Doposud neexistuje ucelený pohled na kvalitu života plzeňských vysokoškolaček se zaměřením na gynekologickou anamnézu. Je zřejmé, že v posledních letech narůstá počet gynekologických obtíží a onemocnění s imunologickým podkladem i u mladých dívek.

Metoda:
Pro sběr potřebných dat u dívek jsme zvolili dotazníkovou formu. Pečlivě sestavený dotazník obsahoval 36 otázek a byl vyplněn souborem 141 studentek. Struktura dotazníku se zabývala osobními údaji, stravovacími návyky a životním stylem dívek, gynekologickou anamnézou a informacemi ohledně partnerského soužití, hygienickými návyky a nikotinismem.

Výsledky:
28 dívek z celkového počtu 141 trpí mykózami, z toho 22 (78,6 %) užívá hormonální antikoncepci (HAK), zbylých 6 (21,4 %) HAK neužívá. 17 (60,7 %) dívek trpících mykózou upřednostňuje volné prádlo a 9 (32,1 %) prádlo těsné. U dívek s počtem partnerů 1-3 (79 dívek) se mykózy vyskytly v 15 (19 %) případech. 141 studentek uvedlo různý počet sexuálních partnerů (0-25): 1-3 (79 studentek), u patnácti (19 %) se objevila mykóza. Dívky s počtem partnerů nad 4 (49 studentek) trpěly mykózami ve 13 (26,5 %) případech. První menses se u dotazovaných studentek objevilo v průměru ve 13 letech (10‑17 let). Z dívek používajících výhradně tampony (28 dívek), trpělo mykózami 8 dívek (28,6 %), naproti tomu při upřednostňování menstruačních vložek byl výskyt poloviční.

Závěr:
Výskyt mykotických onemocnění u žen ovlivňuje mnoho endogenních i exogenních faktorů, u plzeňských vysokoškolaček se jedná především o HAK, promiskuitu a hygienické návyky.

Klíčová slova:
mykóza, hormonální antikoncepce, vysokoškolačky, promiskuita

ÚVOD

Nejčastějším původcem mykotických infekcí je Candida albicans, která se vyskytuje v populaci až v 85–90 %. Předpokládá se, že až 75 % žen ve fertilním věku alespoň jednou za život úpornou infekci prodělá a až u 50 % žen může docházet k recidivě [2, 6]. Mezi faktory zvyšující možnost vzniku mykotické infekce patří např. užívání hormonální antikoncepce, antibiotik, dále těhotenství apod. Je známo, že např. estrogeny zvyšují receptivitu poševní sliznice k adherenci candid. Obecně tedy hormonální a antibiotická léčba urychluje tvorbu mycélií. Mykotická infekce se dále objevuje při základních onemocněních, jako je např. neléčený diabetes mellitus, oslabená imunitní obranná reakce (AIDS, transplantace kostní dřeně), a při dalších jiných nepříznivých zdravotních podmínkách. Existuje tedy celá řada epidemiologických a etiologických faktorů ovlivňujících výskyt kvasinkových infekcí [1, 3, 7, 8]. Naše sdělení jsme zaměřily na výskyt mykotických infekcí právě s přihlédnutím k životnímu stylu plzeňských vysokoškolaček. Současně jsme zkoumaly další rizikové faktory vyplývající z rozboru odpovědí v dotazníkové akci.

KOHORTA A METODIKA

Studie se účastnilo 141 studentek v průměrném věku 22 (19-27) let z různých plzeňských fakult (zastoupení jednotlivých univerzit je uvedeno v grafu 1). Podmínkou pro vstup do studie byl status studentky vysoké školy. Po podepsání informovaného souhlasu dívky anonymně vyplnily cílený dotazník.

Dotazník obsahoval 36 otázek strukturovaných do tří částí. V první části jsou obsaženy základní osobní údaje dívek, anamnestické údaje o prodělaných onemocněních a genetickém zatížení rodiny.

Druhá část je směrována na gynekologickou problematiku a sexuální život. Dívky zde uváděly informace o tom, zda a jak dlouho užívají hormonální antikoncepci, kolik měly sexuálních partnerů k danému datu, jestli upřednostňují užívání menstruačních tamponů nebo vložek a zda trpí výtoky. V poslední části jsme se více zaměřili na životní styl dívek (nikotinismus, návštěva bazénu, typ spodního prádla a stravovací návyky).

Mezi jednotlivými údaji jsme se snažili prokázat vzájemnou souvislost k výskytu opakované mykotické infekce.

VÝSLEDKY

Studentky byly převážně české národnosti (95 %). Menarché u našich dívek začalo v 12,95 roce života. Vysokoškolačky začínaly s pohlavním stykem v průměru v 17,27 letech. Počet partnerů k danému datu byl 3,18 (0-25). Frekvence pohlavních styků dívky udávaly: nepravidelně 80 dívek (62 %), 3krát v týdnu 27 (21 %), 2krát v týdnu 19 (15 %) a každý den 2 dívky (2 %).V našem souboru převažovaly nekuřačky 104 (73,8 %), kuřaček bylo 37 (26,2 %). I další údaje, jako je věk partnera při prvním pohlavním styku a způsob ochrany před početím u dívek neužívajících hormonální antikoncepci jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

V dané skupině 141 dívek je 98 (69,5 %) žen, které užívají hormonální antikoncepci, z nichž 6 (4,3 %) se při pohlavním styku ještě navíc chrání prezervativem. Zbylých 43 dívek hormonální antikoncepci neužívá (graf 2). Důvody používání hormonální antikoncepce byly: zabránění početí (91 %), dále dermatologické (1 %) nebo jejich kombinace (6 %), v neposlední řadě i přání partnera (2 %). Kombinaci ethinylestradiolu s progestinem současných preparátů bralo 97 mladých žen, pouze jedna dívka měla Depo-Proveru.

Z dívek trpících mykózami (28) užívá hormonální antikoncepci 78,6 %. U výskytu mykózy jsme současně zohledňovali počet sexuálních partnerů. S 1-3 partnery trpělo mykózou 15 dívek (53,6 %), při počtu partnerů 4-10 se jednalo o 10 dívek (35,7 %), u dívek s více než 10-ti partnery byl výskyt ve 3 případech (10,7 %). U dívek, které doposud partnera neměly byl výskyt mykotických infekcí nulový (graf 2).

Tabulky 3 a 4 zobrazují některé další studované faktory včetně statistického zhodnocení, které mohou potencovat nárůst mykotického onemocnění u našich studentek.

Všechny výsledky jsme zpracovali metodou populačních pravděpodobností.

DISKUSE A ZÁVĚR

Uvědomujeme si, že vlivů na výskyt mykózy v naší populaci je celá řada, např. nárůst onemocnění demonstroval na postupném vyšším počtu uživatelek HAK mezi ženami, z výsledků mikrobních obrazů poševních zjistil i nárůst nálezů mykóz velmi často asymptomatických.

Také další autoři (např. 5) zjistili výskyt úporné mykotické kolpitis u 34,7 % pacientek užívajících hormonální antikoncepci. Australská skupina [1] upozorňuje na mykotické infekce i v důsledku různých sexuálních praktik, při kterých narůstají i další sexuálně přenosná onemocnění. Studie zahrnovala jednak dotazníkovou akci a jednak současné testování žen na výskyt bakteriální vaginózy (Candida albicans) a sexuálně přenosných onemocnění. Statistická srovnávání pak byla provedena mezi jednotlivými skupinami žen s a bez mykotického onemocnění. Autoři prokázali u poloviny sledovaných žen s HAK bakteriální vaginózu, z nich pak ve čtvrtině mykózu mikroskopicky, ale téměř u všech ji pak prokázali kultivačně. Autoři podotýkají, že bakteriální vaginóza je spojena s vysokým rizikem sexuálních zvyklostí, změnou nového sexuálního partnera, především však vysokým počtem stále se měnících sexuálních partnerů a praktik (orální, anální vaginální styk).

Naším cílem bylo zmapování životního stylu plzeňských vysokoškolských studentek s ohledem na výskyt mykotických infekcí. Prokázali jsme, že mykotická onemocnění mohou být ovlivněna i horkými koupelemi, nošením těsného polyesterového prádla, které zvyšuje teplotu a vlhkost, vyšší četností nechráněných pohlavních styků a užíváním vaginálních tamponů.

Perimenstruačními změnami vaginálního prostředí u zdravých fertilních žen, které užívaly vložky a žen, které používaly vaginální tampony se zabývala i česká, perspektivní studie [8], která u obou skupin žen z vaginálních kultivací prokázala předmenstruační nárůst bakterií především streptokoků, E. coli a enterokoků, během menstruace se snižovala koncetrace bakterií, a po menstruaci se poševní prostředí vrátilo k původnímu MOP. Studie neprokázala zhoršení bakteriálních podmínek v pochvě při používání tamponů.

Vulvovaginální kandidiáza byla prokázána po celkové negynekologické krátkodobé antibiotické léčbě (např. 4) u žen ve věku od 18 - 64 let. Autoři prokázali asymptomatický výskyt onemocnění, které ještě kultivačně přetrvávalo čtyři až šest týdnů po léčbě antibiotiky. Bakteriální vaginózu byla sledována i u sexuálně aktivních žen s intrauterinním těliskem, dále u žen s hormonální antikoncepcí a u pacientek po léčbě antibiotiky. Autoři ve své studii podotýkají, že subjektivní příznaky lokálního onemocnění u žen vzrůstají.

V našem souboru nebyla překvapivě zjištěna vyšší incidence výskytu mykotického onemocnění u dívek navštěvující veřejné bazény.

V naší studii jsme se pokusily rozebrat současný životní styl plzeňských vysokoškolaček s ohledem na velmi častý výskyt mykotického onemocnění mezi některými z nich. Soustředily jsme se na řadu vnějších faktorů i s tím vědomím, že psychogenní faktor především v předzkouškových maratonech sehrává svoji úlohu třeba i ovlivňováním lokální specifické i nespecifické imunity, na které se v našich dalších sděleních zaměříme.

Práce byla podpořena grantem LF UK v Plzni, MSM 002 162 0812.

Prof. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika

1. LF UK a FN

Alej svobody 80

305 06 Plzeň-Lochotín

e-mail Ulcova@fnplzen.cz