Srovnání výsledků vaginálních porodů a porodů císařským řezem: průřezová studie v terciárním centru na severovýchodě Brazílie
Autoři:
M. Q. Medeiros 1; P. H. M. Lima 1; C. L. C. Augusto 1; B. Junior A. Viana 2; B. A. K. Pinheiro 1; A. B. Peixoto 3,4,5; Edward Araujo Júnior 3
; C. F. H. Carvalho 1
Působiště autorů:
Maternal Fetal-Medicine Service, Assis Chateaubriand Maternity, Federal University of Ceará (UFC), Fortaleza-CE, Brazil
1; Research Support Service, Teaching and Research Management, University Hospitals, Federal University of Ceará (UFC), Fortaleza-CE, Brazil
2; Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil
3; Discipline of Obstetrics and Gynecology, Federal University of Triângulo Mineiro (UFTM), Uberaba-MG, Brazil
4; Gynecology and Obstetrics Service, Mário Palmério University Hospital, University of Uberaba (UNIUBE), Uberaba-MG, Brazil
5
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2019; 84(3): 201-207
Kategorie:
Průřezová studie
Souhrn
Cíl: Cílem práce bylo porovnat mateřské a perinatální výsledky vaginálních porodů a porodů císařským řezem u nerizikových těhotných.
Typ studie: Průřezová studie, která zahrnula 421 jednočetných gravidit v termínu porodu, přijatých k spontánnímu nebo indukovanému porodu s odhadovanou váhou plodu 2500 až 4499 g.
Metodika: Shromážděná data obsahovala údaje socio-ekonomické, klinické, gynekologické. Dále údaje o porodu, údaje o mateřské morbiditě a mateřských a perinatálních výsledcích. Ke statistické analýze byl použit χ2 test a Pearsonův t-test.
Výsledky: Průměrný věk pacientek byl 22,8 ± 6,0 (vaginální porod) a 22,9 ± 4,9 (císařský řez). Okamžitý bonding (84,1 %) a prvé kojení (80,4 %) bylo častější u vaginálních porodů v porovnání s císařským řezem (27 % vs. 61,0 %, p < 0,001).
Prevalence puerperálních infekcí byla 1,2 % u vaginálních porodů a 5,0 % u porodů císařským řezem (p = 0,02). 40 % novorozenců porozených sekcí a 9,7 % novorozenců po spontánním porodu vyžadovalo péči na jednotce intenzivní péče (p < 0,001).
Závěr: Císařský řez je spojen s nižší frekvencí užitých technik, vyšším rizikem mutilace, s horšími novorozeneckými výsledky a vyšším počtem novorozeneckých infekcí.
Klíčová slova:
zdravotnictví – porod – vaginální porod
Zdroje
1. Almeida, MA., Araujo Júnior, E., Camano, L., et al. Impact of cesarean section in a private health service in Brazil: indications and neonatal morbidity and mortality rates. Ces Gynek, 2018, 83(1), p. 4–10.
2. Alonso, BD., Silva, FMBD., Latorre, MDRDO., et al. Caesarean birth rates in public and privately funded hospitals: a cross-sectional study. Rev Saude Publica, 2017, 51, p. 101.
3. Capurro, H., Korichzky, S., Fonseca, O., Caldeiro-Barcia, R. A simplified method for diagnosis of gestational age in the newborn infant. J Pediatr, 1978, 93(1), p. 20–122.
4. Carmo Leal, MD., Pereira, AP., Domingues, RM., et al. Obstetric interventions during labor and childbirth in Brazilian low-risk women. Cad Saude Publica, 2014, 30, Suppl. 1, p. S1–16.
5. Chalmers, B., Kaczorowski, J., Levitt, C., et al. Use for routine interventions in vaginal labor and birth: findings from the maternity experiences survey. Birth, 2009, 36(1), p. 13–25.
6. Domingues, RM., Szwarcwald, CL., Souza Junior, PR., Leal Mdo, C. Prevalence of syphilis in pregnancy and prenatal syphilis testing in Brazil: birth in Brazil study. Rev Saude Publica, 2014, 48(5), p. 766–774.
7. d’Orsi, E., Chor, D., Giffin, K., et al. [Quality of birth care in maternity hospitals of Rio de Janeiro, Brazil]. Rev Saude Publica, 2005, 39(4), p. 645–654.
8. Gomes, K. Intervenções obstétricas realizadas durante o trabalho de parto e parto em uma maternidade de baixo risco obstétrico, na cidade de Ribeirão Preto. Ribeirão Preto. Tese [Mestrado] – Escola de Enfermagem de Ribeirão Preto; 2011. [cited 2012 Jan 12]. Available from: http://www.teses.usp.br/teses/disponiveis/22/22133/tde-28112011-163517/pt-br.php.
9. Gurung, P., Malla, S., Lama, S., et al. Caesarean section during second stage of labor in a tertiary centre. J Nepal Health Res Counc, 2017, 15(2), p. 178–181.
10. Lins, VML., Katz, L., Vasconcelos, FBL., et al. Factors associated with spontaneous perineal lacerations in deliveries without episiotomy in a university maternity hospital in the city of Recife, Brazil: a cohort study. J Matern Fetal Neonatal Med. 2018 Apr 18:1-6. doi: 10.1080/14767058.2018.1457639. [Epub ahead of print].
11. Norum, J., Svee, TE. Caesarean section rates and activity-based funding in Northern Norway: A model-based study using the World Health Organization’s recommendation. Obstet Gynecol Int, 2018, 2018, p. 6764258.
12. Oliveira, MI., Dias, MA., Cunha, CB., Leal Mdo, C. [Quality assessment of labor care provided in the Unified Health System in Rio de Janeiro, Southeastern Brazil, 1999–2001]. Rev Saude Publica. 2008, 42(5), p. 895–902.
13. Organização Mundial da Saúde. Assistência ao parto normal: um guia prático. Genebra: OMS, 1996.
14. Prado, D., Mendes, RB., Gurgel, RQ., et al. Practices and obstetric interventions in women from a state in the Northeast of Brazil. Rev Assoc Med Bras (1992). 2017, 63(12), p. 1039–1048.
15. Rota, A., Antolini, L., Colciago, E., et al. Timing of hospital admission in labour: latent versus active phase, mode of birth and intrapartum interventions. A correlational study. Women Birth, 2018, 31(4), p. 313–318.
16. Silva, ALAD., Mendes, ADCG., Miranda, GMD., Souza, WV. [Quality of care for labor and childbirth in a public hospital network in a Brazilian state capital: patient satisfaction]. Cad Saude Publica. 2017, 33(12), p. e00175116.
17. Singh, K., Khan, SM., Carvajal-Aguirre, L., et al. The importance of skin-to-skin contact for early initiation of breastfeeding in Nigeria and Bangladesh. J Glob Health, 2017, 7(2), p. 020505.
18. Tilden, EL., Lee, VR., Allen, AJ., et al. Cost-effectiveness analysis of latent versus active labor hospital admission for medically low-risk, term women. Birth, 2015, 42(3), p. 219–226.
19. Villar, J., Carroli, G., Zavaleta, N., et al. Maternal and neonatal individual risks and benefits associated with caesarean delivery: multicentre prospective study. BMJ, 2007, 335(7628), p. 1–11.
20. World Health Organization United Nations Population Fund; United Nations Children’s Fund; Mailman School of Public Health. Monitoring emergency obstetric care: a handbook. Geneva: World Health Organization, 2009.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2019 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Děložní adenomyóza: patogeneze, diagnostika, symptomatologie a léčba
- Echogenní fokusy fetálního srdce z pohledu dětského kardiologa
- Vaginismus – koho zajímá?
- Lokálně pokročilý kolorektální karcinom v těhotenství